Ztracené nahrávky Woodyho Guthrieho byly restaurovány pomocí technologie AI

Dříve neslyšené domácí nahrávky folkové legendy Woodyho Guthrieho z let 1951–52 byly restaurovány pomocí technologie umělé inteligence a 14. srpna vycházejí pod názvem „Woody at Home: Volumes 1 & 2“. Nejvýznamnější skladba kolekce – Guthrieho jediná známá nahrávka jeho protestsongu „Deportee“ – byla vydána 14. července u příležitosti jeho narozenin.volvmedia+2

Kompilace 22 skladeb obsahuje 13 písní, které dosud nebyly slyšeny mimo rodinný archiv, včetně nové verze „This Land Is Your Land“ s dalšími slokami. Tyto intimní nahrávky zachycují Guthrieho při vystoupení v jeho brooklynském bytě, kde jsou v pozadí slyšet jeho děti, za použití primitivního magnetofonu, který mu poslal jeho vydavatel.nicklosseatonmedia+2

Technologie vynáší ztracené písně na světlo

Pokročilá technologie restaurování zvuku pomocí AI umožnila vydání tím, že oddělila Guthrieho vokály od kytary a vyčistila šum na pozadí z rozpadajících se pásek. Držitel Grammy Steve Rosenthal kolekci převedl a produkoval, zatímco Jessica Thompson restaurovala a masterovala nahrávky pomocí „průkopnického softwaru a starožitných magnetofonů k demixování a mixování hlasu a kytary“.nicklosseatonmedia+1

Nahrávky vznikly jen několik měsíců předtím, než byl Guthrie poprvé hospitalizován s Huntingtonovou chorobou, která ho nakonec umlčela až do jeho smrti v roce 1967. „Byl na černé listině [během mccarthismu], takže už nemohl vystupovat a nesměl do rádia,“ vysvětlila jeho dcera Nora Guthrie.telegrafi+1

„Deportee“ rezonuje v současném politickém klimatu

Načasování vydání „Deportee“ má v kontextu současné imigrační politiky zvláštní váhu. Nora Guthrie, která založila archiv Woodyho Guthrieho, se pravidelně účastní protestů a upozorňuje na nedostatek protestních písní, které by se zabývaly současnými deportacemi. Původ písně sahá k letecké havárii v roce 1948 v Los Gatos Canyon v Kalifornii, při níž zahynulo 32 lidí – včetně 28 deportovaných mexických migrujících pracovníků – přesto zprávy uváděly pouze čtyři americké členy posádky, zatímco ostatní označovaly prostě jako „deportované“.telegrafi+1

Historik Tim Z. Hernandez, který o incidentu rozsáhle psal, zdůrazňuje, že mexičtí pracovníci byli „pohřbeni anonymně v největším masovém hrobě v historii Kalifornie“, zatímco ostatky americké posádky byly vráceny rodinám. Folkový zpěvák Billy Bragg vidí přímé paralely se současnou situací a uvádí, že „když ICE [americký imigrační a celní úřad] zatýká lidi na polích, je tato píseň aktuálnější než kdy jindy.“ Přetrvávající poselství písně o dehumanizaci migrujících pracovníků nesou dál umělci jako Bruce Springsteen, Bob Dylan a Dolly Parton, čímž udržují to, co Hernandez nazývá „tento rozhovor v pohybu“ napříč generacemi.volvmedia+1