Válka s Íránem prodražila globální energie o 330 miliard dolarů

Šest měsíců poté, co Spojené státy a Izrael zahájily 28. února údery na Írán, zvýšil tento konflikt účet za dovoz fosilních paliv ve světě o odhadovaných 330 miliard dolarů. Globální ekonomika se však vyhnula katastrofálnímu kolapsu, kterého se mnozí obávali, a místo toho se rozštěpila na dva světy: jeden, kde se daří investorům, a druhý, kde náklady nesou spotřebitelé, zejména ti nejchudší.

Pro někoho zisk, pro mnohé zátěž

Částka 330 miliard dolarů, kterou tento týden zveřejnilo finské Centrum pro výzkum energie a čistého vzduchu (CREA), představuje rozdíl mezi tím, co země skutečně zaplatily za ropu, paliva a zkapalněný zemní plyn od března do srpna, a tím, co analytici předpovídali před válkou. Ropa se na této částce podílela 164,1 miliardy dolarů, následována naftou a plynovým olejem se 73,8 miliardy a LNG s 38 miliardami dolarů. Největší část škod absorbovala Evropská unie s nárůstem nákladů na dovoz energií o 78 miliard dolarů, následovaná Čínou s 35 miliardami a Indií s 22 miliardami dolarů.finance.yahoo+1

Cena ropy Brent vzrostla přibližně o 22 procent z předválečných zhruba 72 dolarů za barel na přibližně 88 dolarů, přičemž během konfliktu kulminovala blízko 120 dolarů. Pohyb tankerů přes Hormuzský průliv, který dříve zajišťoval pětinu světových dodávek ropy a plynu, totiž téměř sešlapal na brzdu. Společnosti ExxonMobil Exxon Mobil Corporation ↗ 0.34% a Chevron ↘ 0.15% vykazovaly ve druhém čtvrtletí kombinovaný zisk přesahující 26,6 miliardy dolarů, k čemuž přispěly vyšší ceny komodit. Na Wall Street vzrostl index S&P 500 téměř o 22 procent a Nasdaq Composite od dosažení dna na konci března vyskočil o 27 procent.abcnews+2

„Globální ekonomika zatím předvedla finanční obdobu scény z filmu 'Mission Impossible',“ řekl Michael Ashley Schulman, investiční stratég společnosti Cerity Partners.abcnews

Nejvíce trpí spotřebitelé a rozvojový svět

Dopady války nejvíce zasáhly běžné spotřebitele a rozvojové země. Podle Mezinárodního sdružení leteckých dopravců se očekává, že letecké palivo bude stát v průměru o 70 procent více než v roce 2025, což vede letecké společnosti k rušení linek a zvyšování cen letenek. Ceny hnojiv, hnané narušením vývozu z Perského zálivu, dosáhly v dubnu podle cenového indexu Světové banky maxima na úrovni 44 procent nad předválečnou úrovní. Světový potravinový program OSN varoval, že desítky milionů lidí mohou propadnout do hladomoru. „Ropný tanker zakotvený v Hormuzském průlivu může pro dítě v Súdánu znamenat o jedno jídlo denně méně,“ uvedl tento týden ve svém svědectví úřadující výkonný ředitel WFP Carl Skau.seattletimes+1

Mezinárodní energetická agentura odhadla, že v důsledku bojů byla vyřazena až pětina rafinérských kapacit na Blízkém východě, což je omezení, které pravděpodobně přetrvá i po skončení samotné války.oilprice

Čistá energie zrychluje, rizika však přetrvávají

Jedním z neúmyslných důsledků bylo zrychlení přechodu na čistou energii. Prodeje elektromobilů dosáhly v některých částech světa rekordů, přičemž meziroční nárůst činil 300 procent v Kolumbii a 180 procent na Novém Zélandu. V reakci na krizi oznámilo 26 zemí nová opatření v oblasti čisté energie. „Krize vynucuje investice rychleji, než by to dokázal jakýkoli politický rámec,“ řekl Scott Lehmann, odborník na dodavatelské řetězce ze společnosti Sphera. Větrná a solární energie ušetřila dovozcům během šestiměsíčního období celkem 36 miliard dolarů, uvádí CREA. Přesto analytici varují, že dokud nebude vyřešen dlouhodobý status Hormuzského průlivu a blíží se sezóna tvorby zimních zásob, světový účet za energii by mohl dále růst.seattletimes+3