V Norsku našli 560 milionů let starou 3D fosilii živočicha

Na ovčí pastvině v norském Arktidě byla vykopána jedna z nejstarších známých třírozměrných fosilií živočicha, která nabízí vzácný pohled do úsvitu složitého života na Zemi. Objev, o němž ve středu informoval časopis Palaeontology, představuje první potvrzený nález ikonické fosilie rodu Charnia ve Skandinávii a první významné naleziště ediakarské fauny objevené v Evropě po desetiletích.eurekalert+1

„Vak plný rosolu“ zamrzlý v čase

Fosilie pochází z doby před přibližně 560 miliony let z období ediakary, kdy planetu začaly osidlovat nejstarší složité organismy. Charnia, která spíše než jakéhokoli moderního živočicha připomíná kapradinu, neměla ústa, orgány ani žádný viditelný způsob pohybu. Výzkumníci z Cambridgeské univerzity ji popisují v podstatě jako „vak plný rosolu“, podobný přisedlé medúze.cam+1

Většina ediakarských fosilií se zachovala pouze jako ploché otisky, rozdrcené pod vrstvami hornin v průběhu stovek milionů let. Tento exemplář však strhla dávná podmořská lavina, která jeho tělo naplnila sedimentem a zachovala jeho třírozměrný tvar v mimořádných detailech. Toto zachování odhalilo jemné výstupky, známé jako „kýly“, podél každé z jeho větví, což je znak, který u plošších exemplářů téhož druhu nebyl nikdy dříve zjištěn.eurekalert+1

„Když vidíte stejný druh zachovaný jiným způsobem, začnete si všímat vlastností, kterých jste si předtím nevšimli,“ uvedl vedoucí autor dr. Yorick Veenma z katedry věd o Zemi na Cambridgeské univerzitě.eurekalert

Nová půda pro lovce fosilií

K nálezu došlo poté, co se v norském Finnmarku zřítily ze skály horniny, rozštíply se a odhalily fosilii rodu Charnia uvnitř. Naleziště se nachází nedaleko výchozu, kde byly již dříve zaznamenány náznaky ediakarského života, například přichytávací struktury zanechané organismy připevněnými ke křídovému mořskému dnu, ale fosilie samotných organismů se tam nikdy neobjevily.cam+1

Kromě jediného exempláře rodu Charnia výzkumný tým identifikoval několik dalších částí fosilního ekosystému, včetně toho, co spoluautor profesor Neil Davies popsal jako „podivné malé hrudky ve tvaru deštníku, věci, které nezapadají do toho, co lidé znají odjinud“.eurekalert

Proč na tom záleží

Objev naznačuje, že nejranější živočichové na Zemi byli rozšířeni více, než se dříve předpokládalo. Většina ediakarských fosilií pochází jen z hrstky lokalit po celém světě a objevení nového bohatého naleziště v nečekaném koutě Arktidy naznačuje, že i další neprozkoumané oblasti by mohly skrývat podobná překvapení.phys+1

„Tento nález ukazuje, že v méně známých místech je stále potenciál pro objevování,“ dodal Veenma.cam