Lingvista rozluštil záhadné dofárské písmo staré 2 400 let

Lingvista Ahmad Al-Jallad z Ohio State University úspěšně rozluštil hlavní podtyp dofárského písma, záhadného 2 400 let starého písemného systému nalezeného v ománských jeskyních a vyschlých korytech řek. Podařilo se mu to díky identifikaci tří abecedárií, která se řídila pořadím halḥam charakteristickým pro jihoarabská písma. Objev odhalil nečekané vazby na severoarabské písemné systémy spíše než na místní jihoarabské varianty.

Abecední pořadí halḥam

Průlom v luštění dofárského písma nastal, když Al-Jallad identifikoval tři abecedária, tedy starověké abecední řady podobné dnešní abecedě, která sledovala pořadí halḥam charakteristické pro jihoarabská písma. Na rozdíl od známého abecedního pořadí odvozeného od Féničanů (A-B-C) organizují jihosemitské jazyky svá písmena počínaje sekvencí h-l-ḥ-m. Tento osobitý systém uspořádání poskytl klíčový klíč k odhalení tajemství tohoto písma.science+2

Al-Jalladova analýza začala nápisem z dofárské jeskyně obsahujícím přibližně 26 neopakujících se glyfů. Měl podezření, že místo věty představují abecední seznam. Jeho teorie se potvrdila, když objevil dva další nápisy se shodným pořadím: jeden z jiné dofárské jeskyně a třetí v meandrujícím, hadovitém vzoru z ománského Duqmu. Přiřazením těchto dofárských glyfů k jejich ekvivalentům v systému halḥam mohl Al-Jallad symbolům konečně přisoudit fonetické hodnoty, což umožnilo výslovnost a překlad slov tohoto dlouho zapomenutého jazyka.roger-pearse+2

Aramejský vliv na dofárské písmo

Rozluštění dofárského písma odhalilo fascinující vazby na jiné starověké písemné systémy, přičemž ukázalo zejména nečekané souvislosti se severoarabskými písmy namísto místních jihoarabských. Po prostudování tvarů glyfů Al-Jallad dospěl k závěru, že nejspíše pocházejí z písma samudština B, které bylo široce používané na severu Arabského poloostrova (v dnešní saúdskoarabské provincii Nadžd). To naznačuje severní původ namísto lokálního vývoje. Tento objev zpochybňuje dosavadní předpoklady o vývoji písemných systémů v tomto regionu a poukazuje na složité vzorce kulturní výměny napříč Arabským poloostrovem.leidenuniv.academia

Severní vazby dofárského písma zdůrazňují historický význam aramejského vlivu na arabské písemné systémy. Aramejština, severozápadní semitský jazyk doložený od 12. století př. n. l., se stala dominantním úředním jazykem na celém Blízkém východě a ovlivnila řadu písem. Vzájemné ovlivňování aramejštiny a arabštiny v předislámských dokumentech ukazuje na rozsáhlý bilingvismus, přičemž kontakty mezi těmito jazyky sahají staletí před šíření křesťanství v Arábii. Tato jazyková interakce pomáhá vysvětlit charakteristické rysy raných usídlených forem arabštiny, zatímco kontakt s arabštinou může naopak vysvětlovat osobité rysy západních aramejských dialektů.roger-pearse+2

Dokumentace Aliho Mahāshe al-Shahriho

Dokumentace dofárského písma zaznamenala významný posun na počátku 90. let 20. století, kdy ománský epigrafik Ali Mahāsh al-Shahri ve spolupráci s britskou epigrafičkou Geraldine Kingovou systematicky zaznamenal malované nápisy v dofárských jeskyních. Jejich pečlivá práce prokázala, že dofárské písmo tvořily dva odlišné podtypy, které klasifikovali jako Písmo 1 a Písmo 2. Nedávný průlom Al-Jallada se týká právě rozluštění Písma 1, které představuje rozšířenější z obou variant.science

Al-Shahri, kterému je nyní přes 70 let, zasvětil většinu života zachování a pochopení jazykového dědictví Dofáru. Za přínos ománskému dědictví a kultuře byl oceněn Řádem za zásluhy I. třídy a i nadále dokumentuje ohrožený šaharský jazyk (známý také jako džibbálí / śḥərɛ̄́t), který patří do skupiny moderních jihoarabských jazyků. Jeho publikace z roku 2000 „Jazyk Ádu / لغة عاد“ představuje cenný dvojjazyčný pramen obsahující 210 přísloví, toponymii, tradiční znalosti a kulturní zvyky regionu. I přes toto úsilí vyjádřil al-Shahri obavu, že čas se krátí, protože pamětníci se znalostí těchto starobylých jazykových tradic umírají a berou s sebou nenahraditelné kulturní vědomosti.zenodo+1

Nedávný pokrok v oblasti starověkých písem

Moderní technologie mění obor luštění starověkých písem, přičemž umělá inteligence se stává mocným nástrojem k odhalování historických tajemství. Aplikace AI dnes zahrnují optické rozpoznávání znaků pro digitalizaci starých textů, zpracování přirozeného jazyka pro analýzu gramatických struktur a algoritmy strojového učení pro rozpoznávání vzorů v nerozluštěných písmech. Tato technologická revoluce přinesla zásadní posun v rychlosti a přesnosti luštění a pomáhá výzkumníkům zpracovávat rozsáhlé textové archivy, které dříve platily za příliš objemné pro lidské síly.repository.fit+1

Písmo harappské kultury (říční kultury Indu) zůstává jedním z nejlákavějších nerozluštěných písemných systémů, přičemž nedávný výzkum volí různé cesty k prolomení tohoto starodávného kódu. Výzkumníci vyvinuli specializované systémy hlubokého učení, jako je ASR-net (Ancient Script Recognition), které dokáží identifikovat jednotlivé harappské symboly s přesností 95 %. Vláda indického státu Tamilnádu mezitím nabídla odměnu v hodnotě 1 milionu dolarů za úspěšné rozluštění tohoto písma, jelikož konkurenční teorie tvrdí, že jde o všechno možné od protobráhmí abecedy až po pouhý symbolický systém namísto skutečného písma. Tento vývoj, spolu s algoritmem MIT pro propojování ztracených jazyků se známými, ukazuje, jak propojení tradiční vědy a výpočetních metod může konečně odhalit tajemství nejodolnějších lingvistických záhad lidstva.thefridaytimes+3