Newsletter Subscribe
Enter your email address below and subscribe to our newsletter
[forminator_form id="25163"]

bloombergbloombergmiddleeasteye+1S blížícími se chladnějšími měsíci vysílají evropské trhy s elektřinou varovné signály, jaké nebyly slyšet od vrcholící energetické krize v roce 2022. Velkoobchodní cena elektřiny s dodávkou v lednu se v Německu na burze European Energy Exchange obchoduje nad 180 eur za megawatthodinu, což je podle agentury Bloomberg o více než 60 % více než o rok dříve. Tento prudký nárůst, tažený rostoucími cenami zemního plynu a kaskádovitými výpadky dodávek v důsledku konfliktu na Blízkém východě, znovu vyvolal obavy z širší inflační spirály po celém kontinentu.bloomberg
Hlavním spouštěčem je zemní plyn, jehož cena vzrostla na úrovně nevídané od konce roku 2022, zatímco se Evropa před zimou potýká s doplňováním zásobníků. Referenční kontrakt pro nizozemský uzel TTF se v polovině září obchodoval nad 81 eur za megawatthodinu, což je nejvyšší hodnota za téměř tři roky. Zostřená konkurence o zásilky zkapalněného zemního plynu (LNG) spolu s téměř úplným uzavřením Hormuzského průlivu po vojenské kampani USA a Izraele proti Íránu odřízla dodávky z Kataru, na které se evropští odběratelé spoléhali od odklonu od ruského plynu.cepr+2
Narušení se však netýká pouze průlivu. Saúdská Arábie 11. září uzavřela svůj ropovod Východ-Západ po útocích bezpilotních prostředků, z nichž jsou obviňovány milice podporované Íránem v Íráku. Tím byla vyřazena z provozu klíčová obchvatná trasa, kterou podle agentury Associated Press proudilo přibližně pět milionů barelů ropy denně. Dne 18. září Saúdská Arábie informovala evropské rafinerie, že v následujícím měsíci nedodá žádnou ropu, uvedl server Middle East Eye. Jemenští povstalci Hútíové navíc dále upevnili kontrolu nad průlivem Báb al-Mandab a ohrožují přepravu v Rudém moři.middleeasteye+1
Energetický šok se již promítá do spotřebitelských cen. Rychlý odhad Eurostatu za srpen stanovil meziroční inflaci v eurozóně na 3,3 %, což je nárůst z červencových 2,9 %, přičemž ceny energií meziročně vzrostly o 14,3 %, což představovalo nejprudší nárůst ze všech složek. Evropská centrální banka reagovala 10. září zvýšením své depozitní sazby o 25 bazických bodů na 2,5 %, což bylo její druhé zvýšení během tří měsíců.europa+2
Stanice CNBC uvedla, že návrat inflace nad 3 % staví podniky do těžké situace mezi rostoucími vstupními náklady a přísnější měnovou politikou. Zářijové prognózy ECB odhadují, že inflace dosáhne v roce 2026 v průměru 3,0 % a do roku 2028 zvolní na 2,1 %, i když banka přiznala, že rizika zůstávají proinflační.ecb.europa+2
Ministři financí zemí platících eurem, kteří se v pátek sešli v Dublinu, jednali za zavřenými dveřmi o rostoucím tlaku na domácnosti a napjatých veřejných financích, informovala 18. září agentura Bloomberg. Šéf Euroskupiny zvažuje mimořádné zasedání s cílem koordinovat reakci na prudký nárůst cen energií v situaci, kdy na globálních trzích s dluhopisy panují turbulence.bloomberg
Situace připomíná krizový scénář z roku 2022, kdy vlády EU vynaložily desítky miliard na stropování účtů spotřebitelů. Prostor pro fiskální manévrování Evropy je však nyní užší a celková situace v dodávkách může být ještě horší. Mezinárodní energetická agentura zaznamenává od března týdenní počty proplutí Hormuzským průlivem na úrovni přibližně 47 lodí, zatímco před začátkem konfliktu to bylo 456. Analýza centra CEPR zveřejněná tento týden označila narušení v Hormuzském průlivu za „největší fyzické narušení dodávek v historii globálních energetických trhů“.morningstar+1