Studie: Evoluci primátích mozků hnal zrak, nikoliv čelní lalok

Nová studie publikovaná ve čtvrtek v časopise Science vyvrací dlouho zastávaný předpoklad o tom, jak primáti, včetně lidí, přišli k tak velkým a složitým mozkům. Výzkum zjistil, že primárním hybatelem evoluce neokortexu primátů za posledních 56 milionů let byl zrak, nikoliv nezávislá expanze čelního laloku, oblasti nejčastěji spojované s vyšším uvažováním.miragenews+2

Fosilie mluví kvantitativně

Výzkum, vedený Richardem F. Kayem, emeritním profesorem evoluční antropologie na Dukeově univerzitě, využil skeny mikro-CT s vysokým rozlišením lebek primátů, mnohé z muzea Duke Lemur Center, k vytvoření virtuálních modelů dávných mozkových dutin. Porovnáním objemů a povrchů u žijících i vyhynulých druhů tým zjistil, že čelní lalok rostl postupně a předvídatelně s tím, jak se zvětšovala celková velikost mozku, přičemž následoval stejný vzorec škálování od tlejovců až po lidi.phys+1

"Všechno od lidí až po tlejovce spadá na stejnou linii: vzhledem k velikosti mozku je podíl čelního laloku konstantní," uvedl Kay.miragenews

Na studii spolupracoval paleobiolog Chris Organ z Montanské státní univerzity, který uvedl, že zjištění ukazují, že "zvětšené mozky opic, lidoopů a lidí jsou úzce spjaty se zrakem."montana

Zrak, nikoliv mozek pro myšlení

Okcipitální, parietální a temporální oblasti, tedy oblasti silně zaměřené na zpracování zraku, se u nártounů a antropoidů, skupiny zahrnující opice, lidoopy a lidi, rychle a neúměrně rozšířily. K těmto nárůstům došlo podél stejných větví rodokmenu primátů, kde se zvětšil zrakový nerv, což naznačuje, že do mozku proudilo více vizuálních informací.phys+1

K měření vizuálního vstupu u dávných primátů tým použil jako zástupný ukazatel velikost zrakového otvoru, kostěného otvoru, kterým prochází zrakový nerv. Dvě skupiny s největším a zrakem nejvíce dominovaným neokortexem měly také největší zrakové otvory a zdá se, že oblasti zpracování zraku rostly ještě rychleji než nerv, který je vyživoval.miragenews

Důsledky pro pochopení původu člověka

Zjištění naznačují, že velké mozky charakteristické pro antropoidy jsou starobylým rysem datovaným nejméně 33 milionů let zpět, zakořeněným v ostrém zraku, nikoliv pouze ve výběru pro zvětšený čelní kortex.phys+1

"Když necháme fosilie mluvit kvantitativně, místo abychom spoléhali na dojmy z jejich tvaru, ukáže se, že zvětšené mozky opic, lidoopů a lidí jsou mnohem více spjaty se zrakem než s čelním lalokem, který prostě držel krok s celkovou velikostí mozku," řekl Kay.miragenews+1