Newsletter Subscribe
Enter your email address below and subscribe to our newsletter
[forminator_form id="25163"]

news-medical+1eurekalert+1news.yale+1Rozsáhlá mezinárodní studie publikovaná 22. července v časopise Nature přinesla první přímý důkaz o tom, že zděděná genetická výbava člověka může určovat, jak poškození DNA vlivem vnějšího prostředí vede ke vzniku rakoviny, a jak se toto onemocnění v průběhu času vyvíjí.news-medical+2
Výzkum, který na myších provedly týmy z Cambridgeské univerzity, Edinburské univerzity, Yaleovy lékařské fakulty a Německého centra pro výzkum rakoviny (DKFZ) v Heidelbergu, nabízí možné vysvětlení dlouholeté záhady: proč u většiny kuřáků rakovina plic nikdy nevznikne, zatímco u některých nekuřáků ano.eurekalert+1
Vědci podali jednorázovou dávku jaterního karcinogenu diethylnitrosaminu, což je chemická látka obsažená v tabákovém kouři a některých průmyslově zpracovaných potravinách, čtyřem geneticky odlišným kmenům myší stejného věku a za naprosto shodných podmínek. Následně sekvenovali genomy 581 vzniklých nádorů, analyzovali aktivitu genů a zrekonstruovali evoluční vývoj každého z nich.news.yale+1
Díky zachování konstantních vnějších faktorů se týmu podařilo izolovat roli zděděné genetiky způsobem, kterého se ve studiích na lidech, komplikovaných rozdíly v životním stylu a historii expozice, dosahuje jen stěží.news-medical+1
U všech kmenů nádory téměř vždy aktivovaly stejný signalizační systém podporující růst rakoviny, známý jako dráha MAPK. Specifické získané mutace, stabilita nádorového genomu i rychlost rozvoje rakoviny se však lišily v závislosti na genetickém pozadí konkrétní myši.news-medical+2
„Rakovina nevzniká úplně náhodou,“ uvedl Duncan Odom, jeden z vedoucích studie. „Ačkoli nádory často dospějí ke stejnému biologickému cíli, cesta k němu je určena genetickým pozadím jedince.“news-medical
„Naprosto stejná mutace může mít u různých jedinců opačný účinek,“ dodala spoluautorka studie Sarah Aitken, odborná asistentka patologie na Yaleově lékařské fakultě.news.yale
Zjištění naznačují, že screeningové programy, které se v současnosti zaměřují na skupiny podle věku nebo známé expozice (například kouření), by mohly potřebovat zahrnout i zděděnou genetiku. „Při rozhodování nebereme v úvahu genetiku lidí. Tento výzkum ukazuje, že bychom možná měli,“ řekla Aitken.news.yale
Studie také poukazuje na možnost, že reakce na léčbu rakoviny poškozující DNA by se mohly lišit v závislosti na genetickém pozadí pacienta, což posiluje argumenty pro personalizovanější přístupy k terapii. Výzkum financovaly organizace Cancer Research UK, Medical Research Council, Evropská rada pro výzkum (ERC) a Wellcome.sciencedaily+1