Studie varuje: Himálaj se blíží k bodu zlomu kvůli zrychlenému tání ledovců

Himálaj se blíží k bodu zlomu, protože ledovce tají rychleji než před deseti lety, což ohrožuje vodní bezpečnost stovek milionů lidí, zatímco region se do poloviny století blíží k takzvanému vodnímu vrcholu, uvádí studie zveřejněná tento měsíc konsorciem výzkumných organizací.japantimes+1

Zpráva, kterou vypracovala společnost Systemiq spolu s Mezinárodním centrem pro integrovaný rozvoj hor (ICIMOD), Iniciativou pro integrované hory a indickým Národním institutem pro himálajské životní prostředí G.B. Panta, zjistila, že z odhadovaných 40 000 ledovců v oblasti Hindúkuš-Himálaj je v současnosti v terénu monitorován pouze 21. Téměř 200 ledovcových jezer v Indii bylo označeno za vysoce riziková, přičemž 56 z nich je klasifikováno jako „velmi vysoce riziková“, což vystavuje miliony lidí v nížinách nebezpečí.reuters+1

Zjištění přicházejí necelé tři týdny poté, co se jedno z těchto rizik projevilo s katastrofální silou.

Předpovězená katastrofa

Dne 26. srpna se v nadmořské výšce zhruba 5 200 metrů na severní stěně Langtang Himal zřítil skalní svah pod visutým ledovcem a vyslal odhadem 142 milionů metrů krychlových ledu a hornin do údolí pod ním. Vzniklý proud trosek se prohnal řekou Bhote Koshi a zničil silnice, mosty a celé vesnice napříč Nepálem a čínským tibetským regionem. K 12. září bylo v samotném Nepálu potvrzeno nejméně 1 386 mrtvých a více než 5 130 lidí zůstávalo pohřešovaných, přičemž dalších 43 úmrtí bylo hlášeno v Tibetu.india.mongabay+2

Komplexní hodnocení ledovců z roku 2026, založené na 30 letech dat ze satelitů Landsat, ukazuje, že oblast Hindúkuš-Himálaj ztratila od roku 1990 12 % své ledovcové plochy, přičemž rychlost úbytku byla v posledním desetiletí o 50 % vyšší než v 90. letech. Region se otepluje zhruba dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr, a to o 0,3 °C za desetiletí.india.mongabay

„V nultých letech jsme očekávali povodeň ledovcového původu v oblasti HKH zhruba jednou za 5 až 10 let. Jen v roce 2025 zasáhly region tři takové události a nyní toto v roce 2026,“ uvedl Sravan Shrestha, specialista na dálkový průzkum Země z ICIMOD.india.mongabay

Klimatický fond pod tlakem

Přímé škody v Nepálu způsobené katastrofou z 26. srpna se odhadují na 2,6 miliardy dolarů, přičemž náklady na rekonstrukci se předpokládají ve výši 4 až 5 miliard dolarů nebo více. Země, která se na celosvětových emisích skleníkových plynů podílí zhruba 0,027 %, požádala Fond pro reakci na ztráty a škody (FRLD) o rychlou pomoc.india.mongabay

Nepál má od FRLD obdržet 20 milionů dolarů na základě návrhů předložených začátkem tohoto roku, ale fond čelí širší krizi kapacit. K červenci předložilo 119 zemí 176 žádostí o financování v celkové výši přibližně 2,8 miliardy dolarů, zatímco fond disponuje zhruba 350 miliony dolarů. Správní rada odložila rozhodnutí o schválení na své příští zasedání, které je naplánováno na prosinec v Manile.kathmandupost+2

„Zdroje, které jsou v současnosti k dispozici, jsou o řády nižší, než je rozsah skutečných potřeb v oblasti ztrát a škod,“ uvedla Vera Künzel, hlavní poradkyně organizace Germanwatch.india.mongabay

Odhalené mezery v monitoringu

Srpnová katastrofa také odhalila kritické mezery v infrastruktuře včasného varování. Povodeň nevznikla z žádného ze 47 ledovcových jezer, která Nepál monitoruje, ale ze skalního svahu, který žádný regionální soupis nesleduje. Automatické vodočty na řece Bhote Koshi byly smeteny dříve, než mohlo být vydáno jakékoli varování, a povodeň zasáhla komunity po proudu během zhruba deseti minut poté, co překročila hranice Nepálu.india.mongabay

Jak se region blíží k „vodnímu vrcholu“ – bodu, kdy průtoky řek napájených táním přestanou stoupat a začnou klesat – důsledky přesahují rámec rizika katastrof. Himálaj tvoří základ více než 20 % HDP Indie a zajišťuje dodávky vody pro stovky milionů lidí v osmi zemích.japantimes+1