ECB a Fed čeká v září klíčové rozhodnutí o sazbách

Centrální bankéře na obou stranách Atlantiku čeká v nadcházejících dnech klíčové rozhodování o úrokových sazbách. Evropská centrální banka má své rozhodnutí oznámit ve čtvrtek 10. září a Federální rezervní systém ji bude následovat o týden později na svém zasedání 15. až 16. září. Obě instituce se potýkají s rostoucími náklady na úvěry, obnovenými inflačními tlaky a dluhopisovým trhem, který znovu prosazuje svou moc nad fiskální politikou.

Očekává se zvýšení sazeb ECB kvůli opětnému růstu inflace

Všeobecně se očekává, že ECB na svém zasedání v Berlíně 9. až 10. září zvýší svou depozitní sazbu o 25 bazických bodů na 2,50 %. Swapové trhy zaceňují přibližně 99% pravděpodobnost tohoto kroku, což je způsobeno prudkým růstem cen energií, které posunuly inflaci v eurozóně dále nad 2% cíl ECB. Toto zvýšení by bylo druhým v pořadí od červnového obratu v politice ECB, kdy zvýšila sazby poprvé od roku 2023 po dlouhém cyklu uvolňování, jenž srazil depozitní sazbu z 4,00 % na 2,00 %. Agentura Reuters uvedla, že představitelé banky nebudou mít příliš chuť signalizovat další zpřísňování po zářijovém zasedání, přestože trhy zaceňují ještě jedno zvýšení do začátku roku 2027.global.morningstar+3

Fed pod vedením Warsha čelí těsnějšímu rozhodování

Rozhodnutí Federálního rezervního systému je mnohem méně jisté. Sazba ze spolkových fondů se od prosincového snížení v roce 2025 drží na úrovni 3,50 % až 3,75 %. Projev předsedy Fedu Kevina Warsha v Jackson Hole na konci srpna však otevřel dveře k možnému zvýšení sazeb, což výrazně zvýšilo tržní šance na zářijový růst. Předpovědní trhy nyní ukazují, že pravděpodobnost zvýšení o 25 bazických bodů je v podstatě vyrovnaná s možností ponechání sazeb beze změny. Na červencovém zasedání Fedu Warsh naznačil možné zářijové zvýšení a zároveň se zavázal zajistit cenovou stabilitu, i když tři nesouhlasící členové vedení situaci zkomplikovali.robinhood+6

Napětí na dluhopisovém trhu a Bessentův vabank

Nad oběma rozhodnutími se vznáší neklidný globální dluhopisový trh. Americký ministr financí Scott Bessent sklidil koncem srpna kritiku ze strany Wall Street po představení plánu na odkup dluhopisů, jehož cílem bylo snížit dlouhodobé náklady na úvěry. Server Politico uvedl, že tento krok ohrozil jeho důvěryhodnost jako správce amerických finančních trhů. Zatímco výnosy srovnávacích amerických vládních dluhopisů překročily 4,8 %, Bessent na setkání skupiny G20 v Asheville v Severní Karolíně obavy zlehčoval se slovy: „Nemyslím si, že jsme v jakkoli zoufalé situaci.“ Tvrdil také, že USA se ze světa zaplaveného dluhem musejí vyrostovat. Stanice NPR poznamenala, že plán zpětného odkupu vystavuje Bessenta riziku střetu jak s dluhopisovým trhem, tak s samotným Fedem. Jak tento týden v podcastu serveru WhoWhatWhy uvedl ekonom Dean Baker, silná a rostoucí ekonomika by mohla učinit dluh zvládnutelným, ale éra levných peněz možná skončila, což si vynutí přehodnocení předpokladů o vládních půjčkách, bydlení a růstu.whowhatwhy+4