Vědci chválí „Project Hail Mary“ za to, že většinu vědeckých poznatků uvádí správně

Dva týdny po premiéře v kinech vědci nadále hodnotí „Project Hail Mary“, adaptaci bestselleru Andyho Weira s Ryanem Goslingem v hlavní roli, a panuje shoda v tom, že film uvádí většinu vědeckých faktů správně – až na několik pozoruhodných výjimek.

Film, který měl premiéru 20. března a na Rotten Tomatoes získal 95% hodnocení, sleduje molekulárního biologa vyslaného na jednosměrnou misi do hvězdného systému Tau Ceti, aby zjistil, proč je slunce Země vysáváno fiktivním mikroorganismem zvaným astrofág. V recenzi pro New York Times, která vyšla v pátek, odborníci popsali tento trhák jako dílo založené na tvrdé sci-fi, které „hodně věcí dělá správně, ale pár věcí mu uniká“.bd-pratidin+1

Kde věda obstojí

Astrofyzička Jacqueline McCleary, odborná asistentka fyziky na Northeastern University, uvedla, že zacházení s astrofyzikou, orbitální mechanikou a inženýrstvím kosmických lodí je ve filmu „zpracováno velmi férově“. Rotující kosmická loď, která generuje umělou gravitaci pomocí odstředivé síly, je podle ní založena na „zcela konvenční, dobře přijímané fyzice“. Filmové zobrazení dilatace času – jevu, při kterém astronaut cestující vysokou rychlostí vnímá čas jinak než lidé na Zemi – se rovněž dočkalo pochvaly za svou přesnost.news.northeastern+1

Wendy Freedman, astronomka z Chicagské univerzity a držitelka Národní vědecké medaile, pro časopis Science uvedla, že ji film zaujal tím, „jak dobře reprezentoval způsob, jakým se věda dělá“. Dodala: „Spolupracuje a věda je velmi kolaborativní podnik, takže se mi opravdu líbí způsob, jakým byla věda ve filmu ztvárněna.“science

Kde se realita natahuje

Samotný astrofág je největším vědeckým skokem filmu. McCleary poukázala na „rozdíl o několik řádů“ mezi energií, kterou by mikrob mohl realisticky uložit, a skutečným energetickým výdejem slunce, který činí 10^26 joulů za sekundu. Molekulární bioložka Tina Hesman Saey, píšící pro ScienceNews, uznala, že ačkoliv jednobuněčné organismy dokážou přežít extrémní podmínky, „nezná žádné organismy, které by dokázaly žít v extrémním horku i chladu, natož přežít ve vakuu“.bgr+1

Odbornice na vědy o Zemi Carolyn Gramling rovněž upozornila na rychlost, jakou astrofág zastiňuje slunce – 10 % za 30 let, ve srovnání s přirozenou změnou svítivosti o 10 % za miliardu let. „Ale sci-fi ráda věci urychluje pro dramatický efekt,“ připustila. NASA také opravila řádek ve filmu o čekání na pokyny od Deep Space Network a poznamenala, že skutečná DSN komunikuje se svými kosmickými loděmi nepřetržitě.bgr

Příběh, který vědcům zní pravdivě

Navzdory těmto svobodám našli odborníci v zobrazení vědeckého myšlení ve filmu hlubší autenticitu. McCleary uvedla, že partnerství mezi Gracem a jeho mimozemským protějškem Rockym zachycuje něco podstatného o výzkumnících: „Jste ochotni překlenout široké propasti, abyste mohli spolupracovat na vyřešení toho, co je v zásadě intelektuální problém.“ Freedman tento názor zopakovala a ocenila, jak Goslingova postava přistupuje k výzvám „velmi promyšleně, metodicky. Tady je nápad, hypotéza, a pojďme ji otestovat.“news.northeastern+1