Válka na Blízkém východě pohání inflaci: Centrální banky čeká klíčové září

V pátek uplyne šest měsíců od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael 28. února zahájily údery na Írán. Rozpoutaly tím konflikt, který převrátil globální energetické trhy, zastavil světový trend poklesu inflace a přinutil centrální banky k novému kolu obtížných rozhodnutí.

Energetický šok a odolnost trhů

Nejprostřednější ekonomické dopady pociťují energetické trhy. Uzavření Hormuzského průlivu, které Mezinárodní energetická agentura označila za „největší výpadek dodávek v historii globálního trhu s ropou“, snížilo vývoz ropy z Perského zálivu přibližně o 47 %. Ropa Brent v dubnu krátkodobě překročila hranici 120 dolarů za barel, než se v roce 2026 ustálila kolem 90 dolarů, což je nárůst z loňských přibližně 70 dolarů.sundayworld+1

Globální akciové trhy se však ukázaly jako překvapivě odolné. Index MSCI World dosáhl tento měsíc rekordní tržní hodnoty 105 bilionů dolarů, přičemž od začátku konfliktu vzrostl o téměř 7 bilionů dolarů, což podpořil především zájem o investice do umělé inteligence. Ekonomiky zemí Perského zálivu však utrpěly přímé škody: vývoz Saúdské Arábie se mezi prvním a druhým čtvrtletím zmenšil o 10 %, prodeje nemovitostí v Dubaji klesly až o 80 % a ekonomika Kataru by se letos mohla kvůli škodám na plynovém zařízení Ras Laffan propadnout o téměř 30 %.sundayworld

Inflace a potravinová bezpečnost pod tlakem

Energetický šok zvrátil většinu pokroku v poklesu inflace dosaženého v předchozích letech. Meziroční inflace v eurozóně v červenci vzrostla na 2,9 % z 2 % o rok dříve. Ve Velké Británii spotřebitelské ceny vzrostly na meziročních 2,9 %, což je čtyřměsíční maximum. MMF v červenci snížil svou prognózu globálního růstu pro rok 2026 na 3,0 % a varoval, že globální dezinflace se zastavila.turkiyetoday+2

Organizací OSN pro výživu a zemědělství oznámila, že ceny potravin dosáhly v červenci nejvyšší úrovně za více než tři roky, přičemž tlak dále zvyšují poruchy v dodávkách hnojiv a silný jev El Niño.sundayworld

Centrální banky čeká náročné září

Výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová 25. srpna uvedla, že světová ekonomika zvládla energetický šok lépe, než se obávala, vyjádřila však znepokojení nad zhoršující se fiskální situací a rostoucími výnosy dluhopisů. Na tomto pozadí vstupují centrální banky do zásadního září. Všeobecně se očekává, že Evropská centrální banka 10. září zvýší sazby o 25 bazických bodů, zatímco trhy přisuzují 63% pravděpodobnost tomu, že Federální rezervní systém ponechá sazby beze změny. Japonská centrální banka, která v červnu zvýšila svou základní sazbu na 1 %, což je nejvíce za 31 let, by měla sazby znovu zvýšit 18. září.reuters+1

S blížící se zimou a přetrvávajícími problémy v Hormuzském průlivu visí hrozba nového inflačního tlaku nad každým rozhodnutím.