Newsletter Subscribe
Enter your email address below and subscribe to our newsletter
[forminator_form id="25163"]

discoverwildlife+1discoverwildlife+1bbc+1Tisíce keporkaků, plejtváků myšoků a plejtváků malých se nyní shromažďují podél pobřeží východního Grónska v počtech, jaké moderní historie nepamatuje. Podle studie publikované v časopise Frontiers in Marine Science je sem lákají klimatické změny v distribuci kořisti a úbytek ledové pokrývky.frontiersin
Výzkum, který vedl profesor Mads Peter Heide-Jørgensen z Grónského institutu přírodních zdrojů, shrnuje pozorování z lodí v letech 1987 až 2025, letecké průzkumy, sledování velryb pomocí satelitních vysílačů a poznatky inuitských lovců. Dokumentuje tak to, co autoři označují za „zásadní ekologický posun“.bbc+1
Průzkumy z lodí nezaznamenaly ve vodách východního Grónska před rokem 2006 ani jednoho keporkaka. V roce 2007 jich bylo pozorováno sedm. Do roku 2024 vědci zaznamenali jen z lodí více než 150 pozorování. V srpnu 2025 posádky hlásily smíšená hejna až 50 kosticových velryb, které se společně krmily poblíž 69. rovnoběžky severní šířky.a-z-animals+2
Studie odhaduje, že během léta 2024 navštívilo Grónské moře nejméně 4 000 keporkaků, 6 000 plejtváků myšoků a 6 000 plejtváků malých. Celková spotřeba potravy těchto druhů během jejich zhruba čtyřměsíčního sezónního pobytu se odhaduje na přibližně jeden milion tun ročně, přičemž většinu tvoří huňáčci a kril.discoverwildlife+2
Hlavním motorem této migrace je huňáček severní, drobná ryba klíčová pro potravní sítě v severním Atlantiku. Teploty mořské hladiny u východního Grónska stouply od 90. let 20. století přibližně o 2 °C, což z této oblasti činí jedno z nejrychleji se oteplujících moří na světě. Jak se vody severně od Islandu oteplovaly, huňáčci přesunuli svá loviště na severozápad do nově uvolněného Grónského moře a velryby je následovaly.a-z-animals+2
„To vedlo k pravidelnému společnému hodování plejtváků myšoků, keporkaků a plejtváků malých: druhů, které byly v minulosti u pobřeží východního Grónska pozorovány jen zřídka,“ řekl Heide-Jørgensen stanici BBC.discoverwildlife+1
Zatímco tento příliv představuje krátkodobý přínos pro populace kosticových velryb, které se stále vzpamatovávají z komerčního lovu ve 20. století, pro arktické druhy závislé na ledu znamená hrozbu. Narvalové, velryby grónské a tuleni kroužkovaní se vyvíjeli pod ochranou mořského ledu a příchod tisíců velkých predátorů z mírného pásma přináší konkurenci do ekosystému, který byl historicky málo osídlen.discoverwildlife+1
„Pro některé druhy není změna klimatu sama o sobě škodlivá, vytváří pro ně nové příležitosti,“ uvedl Heide-Jørgensen. „Jiné druhy však přicházejí o své přirozené prostředí.“bbc