Rozdíl ve výnosech dluhopisů USA a Číny dosáhl rekordních 317 bazických bodů

Rozdíl mezi náklady na vládní půjčky v USA a Číně se rozšířil na rekordní úroveň, což podtrhuje výraznou divergenci mezi dvěma největšími ekonomikami světa, kdy jednu sužují obavy z inflace a druhou tíží deflační tlaky.

Rozpětí mezi výnosy desetiletých amerických státních dluhopisů a čínských vládních dluhopisů dosáhlo ve středu 317 bazických bodů, vyplývá z dat agentury Bloomberg sahajících do roku 2002. Výnos referenčního desetiletého amerického dluhopisu vzrostl na 4,85 %, což je nejvíce od roku 2023, zatímco jeho čínský protějšek zůstal stabilní na 1,68 %.moneycontrol+2

Protichůdné síly

Rekordní rozdíl odráží protichůdné trajektorie měnové politiky. Ve Spojených státech udržuje přetrvávající inflace – částečně živená zvýšenými cenami ropy v důsledku napětí na Blízkém východě – americkou centrální banku (Fed) v pozoru a posiluje očekávání, že sazby by mohly dále růst. Výnos třicetiletých státních dluhopisů se pohybuje poblíž dvacetiletých maxim, přičemž investoři požadují vyšší prémii za držení dlouhodobého amerického dluhu kvůli obavám o fiskální udržitelnost.scmp+2

Čína čelí opačnému problému. Slabá domácí poptávka a deflační tlaky tlačí Čínskou lidovou banku k uvolňování měnové politiky, což drží výnosy vládních dluhopisů blízko historických minim. Velký objem domácích úspor, kapitálové kontroly omezující odlivy a nedostatek bezpečných alternativních aktiv izolovaly čínské dluhopisy od globálního výprodeje na trzích s pevným výnosem.reuters+1

Rizika odlivu kapitálu

Rozšiřující se rozdíl ve výnosech vyvolává nové obavy z odlivu kapitálu z Číny a tlaku na jüan. Norbert Ling, vedoucí správy portfolií s pevným výnosem pro oblast Asie a Tichomoří ve společnosti Invesco, argumentuje, že čínské vládní dluhopisy stále nabízejí pozitivní reálný výnos a defenzivní charakteristiky, ale samotná velikost rozdílu oproti americkým sazbám vytváří pobídky pro přesun peněz do aktiv denominovaných v dolarech.cnbc+2

Tato divergence má důsledky i pro americký dluhopisový trh. Čína, kdysi největší zahraniční držitel amerických státních dluhopisů, své pozice postupně snížila na 633 miliard dolarů, což představuje pokles o téměř 100 miliard dolarů za poslední rok. Judith Arnal, vedoucí výzkumnice z Elcano Royal Institute, pro deník El País uvedla, že kroky Pekingu mají „geopolitické i finanční důvody“, neboť Čína se snaží snížit svou závislost na politických rozhodnutích USA.english.elpais

Strukturální posun

Rekordní rozpětí přispívá k širším obavám o globální dluhovou dynamiku. Státní dluh USA překročil 40 bilionů dolarů a vyšší výnosy zvyšují vládní náklady na obsluhu dluhu. Zároveň zahraniční věřitelé, včetně Japonska – největšího držitele s 1,11 bilionu dolarů – čelí vlastním domácím tlakům, protože japonské výnosy dosáhly třicetiletých maxim. Nadia Gharbi, ekonomka z Pictet Wealth Management, pro El País uvedla, že ačkoliv se nyní očekává vyšší riziková prémie u amerického dluhu, „status dolaru jako světové rezervní měny a hloubka amerických kapitálových trhů dávají zemi výjimečný fiskální manévrovací prostor“.english.elpais

Otázkou, která nyní zaměstnává dluhopisové trhy na obou stranách Tichého oceánu, je, zda tento prostor zůstane dostatečný, jak se propast ve výnosech dále prohlubuje.