MMF drží výhled globálního růstu na 3 %, varuje před přetrvávajícím energetickým šokem

Mezinárodní měnový fond (MMF) ve čtvrtek uvedl, že globální ekonomika přestála energetický šok způsobený válkou na Blízkém východě lépe, než se obávala. Fond ponechal svou prognózu globálního ekonomického růstu pro rok 2026 na přibližně 3 %, zároveň však varoval, že zvýšená rizika nadále zastiňují výhled.globalbankingandfinance+1

Mluvčí MMF Julie Kozack novinářům řekla, že ceny ropy a plynu zůstávají vysoké a energetický šok z konfliktu ještě neskončil. Jako další obavy uvedla rostoucí tlaky globálního dluhu a zastavený proces dezinflace, uvádí agentura Reuters Thomson Reuters Corporation ↗ 0.25% v reportáži Andrey Shalal a Rodriga Campose.reuters+1

Energetický šok a inflační tlaky

Toto hodnocení přichází v době, kdy narušení kolem Hormuzského průlivu nadále rozbouřilo energetické trhy. Cena ropy Brent se nedávno ustálila nad 100 dolary za barel po útocích, které narušily lodní dopravu v této vodní cestě, kudy dříve proudila zhruba pětina světových dodávek ropy. Výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgieva 1. září uvedla, že "energetický šok neskončil", a poukázala na pokračující narušení a potřebu doplnit strategické zásoby ropy a plynu.businessupturn

MMF ve své červencové aktualizaci World Economic Outlook předpověděl globální celkovou inflaci v roce 2026 na 4,7 % a poznamenal, že trend dezinflace probíhající od začátku roku 2024 "se zastavil". Kozack na čtvrtečním brífinku uvedla, že inflační očekávání vzrostla, ale "z dlouhodobého hlediska zůstávají dobře ukotvena".globalbankingandfinance+2

Dluh a rozdílné osudy

Globální veřejný dluh vzrostl v roce 2025 na necelých 94 % HDP a podle MMF se očekává, že do roku 2029 dosáhne 100 %. Fond varoval, že konflikt na Blízkém východě zvyšuje fiskální zátěž, protože vlády čelí tlaku na ochranu domácností před vyššími náklady na energie. Fond zdůraznil, že údaj o 3% růstu maskuje široké rozdíly mezi zeměmi, přičemž největšímu riziku čelí ekonomiky dovážející energii a ty s omezeným fiskálním prostorem.businessupturn

Vyšší náklady na energie se promítají do cen dopravy, výroby, potravin a elektřiny, což může centrální banky přinutit k udržení přísnější měnové politiky po delší dobu. Evropská centrální banka již v reakci na rostoucí ceny ropy dvakrát zvýšila úrokové sazby. MMF předpovídá mírné oživení růstu na zhruba 3,4 % v roce 2027, ačkoli tento výhled závisí na tom, zda konflikt na Blízkém východě poleví a toky energií se normalizují.unn+2