Nejpodrobnější snímky Slunce odhalily plazmové víry

Vědci pořídili snímky povrchu Slunce v dosud nejvyšším rozlišení, které odhalily turbulentní plazmové struktury připomínající víry a poskytly první přímý důkaz dlouho teoretizovaného fyzikálního procesu probíhajícího na naší nejbližší hvězdě. Zjištění, publikovaná ve středu v časopise Nature, byla získána pomocí slunečního dalekohledu Daniela K. Inouye na Havaji, nejvýkonnějšího slunečního teleskopu na světě.washingtonpost+1 ## Borůvka ze vzdálenosti 110 kilometrů Snímky pořízené 14. dubna 2025 dosahují prostorového rozlišení přibližně 20 kilometrů, což je dostatečně jemné na to, aby bylo možné na povrchu Slunce rozlišit detaily odpovídající pozorování borůvky ze vzdálenosti 110 kilometrů. Videozáznam ukazuje víry horkého plazmatu, které se přelévají, když přehřátý materiál stoupá zpod povrchu a po ochlazení klesá zpět do nitra hvězdy.newscientist+1 „Když jsem tam seděl se svými kolegy a poprvé jsme se na tyto snímky podívali, okamžitě jsme tyto Kelvinovy-Helmholtzovy vzorce poznali a byli jsme hned nadšení,“ řekl Friedrich Wöger, vedoucí vědecký pracovník Národní sluneční observatoře a vědec programu přístrojového vybavení dalekohledu.gizmodo Článek představuje první empirický důkaz, že detailní poruchy a víry viditelné ve fotosféře jsou vytvářeny procesem zvaným Kelvinova-Helmholtzova nestabilita, ke kterému dochází, když dvě tekutiny pohybující se různou rychlostí vytvářejí na svém rozhraní vlnové vzorce. Tento efekt je někdy viditelný v mracích na Zemi a předpokládalo se, že existuje i na Slunci, ale až dosud nebyl přímo pozorován.washingtonpost+1 ## Důsledky pro sluneční vědu „Předchozím pozorováním ve skutečnosti chyběla ostrost k rozlišení těchto prvků, takže povrch Slunce vypadal mnohem hladší, téměř jako neostrá fotografie,“ uvedla Vanessa Polito, fyzička z laboratoře Lockheed Martin ↗ 0.45% Solar and Astrophysics Laboratory, která se na studii nepodílela.washingtonpost Vědce překvapilo, že se tyto vzorce objevovaly všude v jejich zorném poli, nejen v izolovaných kapsách. Kelvinovy-Helmholtzovy víry se tvoří podél hranic granulí – buněk stoupajícího plazmatu o průměru mezi 500 a 2 000 kilometry – zejména v blízkosti slunečních skvrn.newscientist+1 ## Záhada zahřívání koróny Objev může pomoci vyřešit jednu z přetrvávajících záhad sluneční fyziky: proč je vnější atmosféra Slunce neboli koróna mnohem teplejší než jeho viditelný povrch. Andrew Hillier, fyzik z Exeterské univerzity, který se na studii nepodílel, uvedl, že největší význam práce pravděpodobně spočívá v jejích důsledcích pro zahřívání koróny, protože nestabilita by mohla vnášet magnetickou energii do koróny v měřítkách, která se snáze rozptylují.washingtonpost „Všechny tyto další mechanismy lze nyní analyzovat na základě skutečnosti,“ že Kelvinova-Helmholtzova nestabilita ve fotosféře existuje, řekl Wöger. Po tomto objevu plánují vědci použít dalekohled Inouye k mapování vzorců nestability a ke kvantifikaci síly slunečního magnetického pole.gizmodo+1