Čínští vědci spojují ničivou povodeň v Nepálu s táním ledovců

Katastrofální blesková povodeň, která 26. srpna zasáhla hranici mezi Tibetem a Nepálem, si vyžádala nejméně 1 355 obětí v Nepálu a 43 v Tibetu, přičemž téměř 5 000 lidí je stále pohřešováno. Zatímco záchranné práce pokračují, čínští klimatologové nyní přímo spojují tuto katastrofu s globálním oteplováním a zrychlujícím se ústupem ledovců na Tibetské náhorní plošině, což vyvolává naléhavé otázky ohledně budoucnosti nejlidnatější horské oblasti světa.wikipedia+1

Kolaps ledovce a kaskáda zkázy

Katastrofa začala, když se masivní těleso ledovcového ledu a hornin, odhadované na šířku mezi 1 a 1,3 kilometru, oddělilo od vysokohorského svahu poblíž nepálsko-čínské hranice a zřítilo se do řeky Lhende Khola, přítoku Bhote Koshi. Výsledná povodňová vlna – kaskádová událost zahrnující led, kamení, trosky a dočasné zablokování řeky – se prohnala osadami podél 72 kilometrů dlouhého úseku řeky Trishuli v Nepálu, zničila hraniční přechod Gyirong na čínské straně a zpustošila desítky vesnic po proudu.carboncopy+1

Kang Š'-čchang, ředitel Institutu pro horská rizika a životní prostředí při Čínské akademii věd, pro čínský deník The Paper uvedl, že ledovce na Tibetské náhorní plošině se za posledních šest desetiletí zmenšily zhruba o 24 procent. Úbytek byl výraznější v jižních Himálajích, kde plocha ledovců za stejné období klesla o zhruba 40 procent. Kang přičítá tento ústup především globálnímu oteplování.alwihdainfo+1

Výzkumník Nie Jung ze stejného institutu uvedl, že na plošině se nyní nachází více než 14 000 ledovcových jezer o rozloze přes 1 100 kilometrů čtverečních, přičemž plocha jezer se každoročně zvětšuje o zhruba 1 procento. „Tato neustále se rozšiřující jezera se stala primárním zdrojem rizik geologických katastrof ve vysokohorských oblastech,“ řekl Nie.nationalheraldindia+1

Vodní elektrárny a infrastruktura pod drobnohledem

Povodeň poškodila 12 projektů vodních elektráren podél řeky Trishuli, které vyrábějí přibližně 430 megawattů elektřiny. Katastrofa také obnovila debatu o plánované čínské mega přehradě na řece Brahmaputra, projektu s plánovanou kapacitou kolem 60 gigawattů, který by byl největší vodní elektrárnou na světě. Kritici tvrdí, že budování masivní infrastruktury v regionu, kde ledovce ustupují a svahy se stávají nestabilními, představuje hluboká rizika pro obyvatelstvo po proudu v Nepálu, Indii a Bangladéši.eco-business+2

Sun Siao-kuang, vedoucí meteorologické observatoře Tibetské autonomní oblasti, varoval, že Tibet by mohl zažívat více extrémních výkyvů počasí, protože teploty nadále rostou. „Podle našeho monitorování vidíme dny s krátkodobými dešti, nerovnováhu v režimu srážek a růst teplot v Tibetu,“ řekl Sun agentuře PTI.nationalheraldindia

Klimatická spravedlnost a himálajské břemeno

Nepálský ekologický pracovník Pradeep Majgaiyan v článku pro The Revelator označil katastrofu za otázku klimatické spravedlnosti: „Průměrný Američan vyprodukuje více než 20krát více oxidu uhličitého než průměrný Nepálec,“ napsal s tím, že ti, kteří k oteplování přispěli nejméně, nesou jeho nejhorší následky.whowhatwhy

Odborníci zdůrazňují, že výzva sahá daleko za hranice Nepálu. Madhavan Rajeevan, vicekancléř Atria University a bývalý vědecký pracovník indického ministerstva věd o Zemi, vyzval k vytvoření integrovaného systému monitorování rizik v Himálajích zahrnujícího Indii, Nepál a Čínu, přičemž napsal, že „ledovce neuznávají politické hranice“. Hlavní politické strany v Nepálu navrhly diplomacii v oblasti katastrof s Čínou, včetně sdílení dat v reálném čase a společného studia vysoce rizikových ledovcových jezer na čínské straně hranice – spolupráci, která zatím zůstává převážně jen přáním.carboncopy+1