Newsletter Subscribe
Enter your email address below and subscribe to our newsletter
[forminator_form id="25163"]

reuters+1reuters+1aljazeera+1Japonská centrální banka (BOJ) v úterý uvedla, že hlavním faktorem stojícím za růstem dlouhodobých úrokových sazeb v zemi je zrychlující jádrová inflace. Banka se tak ohradila proti názorům, že její probíhající program omezování nákupů dluhopisů destabilizuje trhy se státním dluhem. Toto hodnocení přichází v době, kdy ministr hospodářství Minoru Kiuchi zvolil mírnější tón ohledně cenových tlaků a uvedl, že přenos vyšších nákladů plynoucích z konfliktu na Blízkém východě do cen spotřebního zboží zůstává omezený.reuters
Skutečnost, že BOJ přisuzuje vyšší výnosy spíše inflačním očekáváním než svému omezování nákupů japonských vládních dluhopisů (JGB), má značnou váhu v době, kdy výnosy desetiletých státních dluhopisů vyšplhaly na přibližně 2,85 %, což představuje prudký nárůst za uplynulý rok. Centrální banka na svém zasedání 31. července ponechala úrokové sazby beze změny na úrovni 1 %, přičemž člen bankovní rady Hadžime Takata hlasoval proti a prosazoval zvýšení sazeb na 1,25 %. Guvernér Kazuo Ueda opakovaně upozorňoval na rizika, že by inflace mohla překročit dvouprocentní cíl banky.tradingeconomics+2
Kiuchi však nabídl výrazně optimističtější výklad. „Celkový index spotřebitelských cen vzrostl v červnu meziročně o 1,7 %, což ukazuje pouze na mírný růst,“ uvedl na tiskové konferenci. Připustil sice potřebu ostražitosti a poznamenal, že náklady „by se mohly od léta do podzimu postupně přenést do cen potravin a dalšího spotřebního zboží“. Jak upozornila agentura Reuters Thomson Reuters Corporation , Kiuchi se účastnil nedávných měnověpolitických zasedání BOJ a je vnímán jako zastánce uvolněnější měnové politiky. Tato dynamika vede trhy k otázkám, do jaké míry mohou budoucí kroky centrální banky ovlivnit politické tlaky.finimize+1
Vyjádření BOJ k inflaci přichází v turbulentním období pro japonské trhy. Minulý týden Japonsko a Spojené státy potvrdily vzácnou společnou intervenci na nákup jenu poté, co se měna vůči dolaru propadla na 40leté minimum. Údaje Japonské centrální banky naznačují, že Tokio mohlo na nákup jenů vynaložit až 59 miliard dolarů, přičemž americký ministr financí Scott Bessent účast Washingtonu potvrdil. Tato koordinovaná akce byla první společnou měnovou intervencí USA a Japonska od roku 2011.aljazeera+2
Napětí mezi jestřábím varováním BOJ před inflací a holubičím přístupem vlády vyvolává u investorů nejistotu ohledně tempa budoucího zvyšování sazeb. Analytici oslovení agenturou Reuters očekávají, že BOJ zvýší sazby na 1,25 % v období od října do prosince. Vzhledem k vysokým výnosům dluhopisů, jenu pod tlakem a smíšeným signálům z inflačních dat čeká obchodníky v nadcházejících měsících neobvykle složité prostředí pro oceňování japonských aktiv.reuters