Ukrajinský export obilí se propadl o 75 procent, ruské útoky ochromily černomořské přístavy

Ukrajinský vývoz obilí se v prvních dvou srpnových týdnech meziročně propadl o 75 procent. Podle středečních údajů vedla vytrvalá kampaň ruských útoků na infrastrukturu černomořských přístavů k téměř úplnému zastavení námořní dopravy.reuters

Od 22. července nevplula do přístavů v širším okolí Oděsy ani z nich nevyplula žádná zahraniční nákladní loď, uvádí European Business Magazine. Přístavy Oděsa, Čornomorsk a Pivdennyj odbavují většinu ukrajinského vývozu obilí a kovů, avšak na vrcholu sklizně pšenice již tři týdny zejí prázdnotou. V červenci a na začátku srpna podniklo Rusko podle ukrajinské správy přístavů více než 70 útoků na ukrajinskou černomořskou přístavní infrastrukturu a 62 útoků na plavidla.europeanbusinessmagazine+1

Zemědělcům hrozí finanční kolaps

Ukrajina patří k největším světovým producentům pšenice, kukuřice a slunečnicových semen, přičemž přibližně 90 procent jejího zemědělského vývozu obvykle putuje přes Černé moře. Zemědělství se na exportních příjmech země podílí téměř 60 procenty.reuters

„To obilí není kam poslat,“ řekl agentuře Reuters ukrajinský zemědělec Serhij Rybalko ze svého téměř plného sila v Žytomyrské oblasti. „Pro zemědělce je to naprostá katastrofa.“reuters

Vzhledem k tomu, že domácí ceny obilí v důsledku hromadění zásob klesly přibližně o 30 procent, mnoho zemědělců prodává pšenici pod výrobními náklady. Rybalko uvedl, že jeho farma potřebuje během sklizně přibližně 20 milionů hřiven (447 000 dolarů) měsíčně na splácení úvěrů, mzdy a nákup paliva, což jsou prostředky, které nyní nemá k dispozici. Ukrajinské ministerstvo zemědělství varovalo, že nedostatek skladovacích kapacit by mohl dosáhnout až 11 milionů tun, přičemž příští měsíc začne sklizeň kukuřice.europeanbusinessmagazine+1

Globální dopady a zužující se možnosti

Ukrajina dodává přibližně 6 procent světové pšenice a 11 procent kukuřice. Denys Marčuk, místopředseda hlavního ukrajinského svazu zemědělců, varoval před hladomorem v zemích závislých na dovozu v Africe a na Blízkém východě, pokud dodávky nedorazí včas.reuters

Ukrajinská centrální banka odhadla, že blokáda bude zemi v druhé polovině roku 2026 stát přibližně 2,5 miliardy dolarů na příjmech v tvrdé měně. Ministerstvo zemědělství očekává, že celkový vývoz v hospodářském roce 2026/27 klesne ze 64,4 milionu tun na přibližně 29,6 milionu tun.europeanbusinessmagazine+1

Zajištění alternativních tras je stále obtížnější. Vztahy s Polskem se zhoršily kvůli konkurenci levnějšího ukrajinského obilí, hladina vody v Dunaji klesla a Rusko zaútočilo na železniční infrastrukturu vedoucí k západním hranicím. Kyjev požádal Evropskou komisi o 220 milionů eur na pomoc zemědělcům, aby si udrželi solventnost během podzimního výsevu.spotmedia+1

Jiný druh blokády

Na rozdíl od roku 2022, kdy Rusko přístavy fyzicky zablokovalo, tentokrát útoky a pojištění válečných rizik učinily plavby neekonomickými, což majitele lodí přimělo k dobrovolnému stažení. Ukrajinský ministr zemědělství Taras Vysockyj řekl serveru Politico, že posádky se „prostě bojí“ a přepravní společnosti pozastavily služby po červencovém ruském raketovém útoku, který potopil nákladní loď naloženou kukuřicí a vyžádal si 10 obětí.spotmedia+1

„Ukrajina by se měla připravit na to, že ekonomické důsledky blokády přístavů mohou být neméně závažné, nebo dokonce horší než minule,“ uvedl Oleh Nivievskyi z Kyjevské ekonomické školy.reuters