Změny v mozku při Alzheimeru začínají sedm let před vznikem plaků, ukázala studie

Alzheimerova choroba může v mozku zanechat detekovatelné stopy více než sedm let předtím, než se na PET skenech objeví amyloidové plaky, které byly dlouho považovány za nejranější měřitelný příznak tohoto onemocnění. Vyplývá to ze studie publikované tento týden v časopise Nature Neuroscience.partner.sciencenorway+1

Vědci z Centra pro celoživotní změny mozku a kognice na Univerzitě v Oslu sledovali kognitivně zdravé starší dospělé pomocí pravidelných vyšetření magnetickou rezonancí po téměř dvě desetiletí. Zjistili, že ztenčování mozkové kůry, tedy měřitelné zmenšení vnější vrstvy mozku, předcházelo okamžiku, kdy bylo možné detekovat amyloidové plaky, o nejméně sedm let.

„Objevili jsme dosud nejranější signál zachytitelný na mozkových skenech, což by mohlo být užitečné pro sledování nemoci ještě před projevením příznaků a mohlo by to pomoci k včasnější detekci,“ uvedl James Michael Roe, hlavní autor studie, který nyní působí jako mezinárodní vědecký vedoucí ve společnosti Cercare Medical.partner.sciencenorway

Co tento objev znamená

Tento objev zpochybňuje dosavadní předpoklad, že amyloidové PET zobrazení zachycuje samotný počátek patologie Alzheimerovy choroby. Anders Martin Fjell, profesor na Univerzitě v Oslu a vedoucí výzkumného centra, uvedl, že výsledky naznačují dvě možnosti: buď škodlivé procesy spojené s hromaděním plaků probíhají již předtím, než jsou plaky viditelné na skenech, nebo rané změny v mozku pohánějí zcela odlišné procesy.partner.sciencenorway+1

„Pokud platí druhá možnost, ukazuje to, že je důležité pokračovat ve vývoji léků, které cílí na jiné procesy než na hromadění amyloidových plaků,“ řekl Fjell.news-medical

Léky GLP-1: Paralelní hledání léčby

Studie přichází v době, kdy vědci nadále zkoumají alternativní přístupy k léčbě Alzheimerovy choroby, včetně agonistů receptoru GLP-1, které jsou známější spíše v souvislosti s léčbou cukrovky a regulací hmotnosti. Klinická studie vedená Imperial College London zjistila, že liraglutid by mohl u pacientů s Alzheimerovou chorobou snížit pokles kognitivních funkcí během jednoho roku až o 18 procent.iflscience

Větší studie evoke a evoke+ společnosti Novo Nordisk ↗ 1.95%, kterých se zúčastnilo 3 800 pacientů užívajících perorální semaglutid, však dospěly k závěru, že lék „nebyl účinný při zpomalování klinické progrese u účastníků v časném stádiu Alzheimerovy choroby“. Vědci naznačují, že perorální forma se možná jen nedostává do mozku v dostatečném množství, což ale neznamená, že by léky typu GLP-1 jako celá třída selhaly.iflscience

Cesta vpřed

Nálezy z Osla a probíhající výzkum léků společně podtrhují hlavní dilema ve výzkumu Alzheimerovy choroby: nemoc začíná tiše, roky předtím, než ji současné nástroje dokážou odhalit nebo než mohou zasáhnout léčebné metody. Zda dokáže toto hluché místo zaplnit dřívější strukturální zobrazování nebo nové třídy léků, zůstává otevřenou otázkou, která, jak Fjell přiznává, vyžaduje další studium.partner.sciencenorway+1