Mírné hraní videoher může zbystřit kognitivní schopnosti

Videohry mohou při mírném hraní zlepšit kognitivní schopnosti, včetně rychlosti reakce, paměti a prostorového uvažování, uvádí nedávný výzkum a Aaron Seitz, profesor psychologie na Northeastern University, který pro The Washington Post uvedl, že hráči procvičují komplexní dovednosti v simulovaném prostředí na rozdíl od zjednodušených aplikací pro trénink mozkuwashingtonpost+2.
Studie zjistily, že mírné hraní v rozsahu jedné až pěti hodin týdně zlepšilo kognitivní výkon, přičemž pravidelní hráči podávali výkony, jako by byli o 13 až 14 let mladší, zatímco studie z roku 2025 v JAMA Network Open ukázala, že děti, které hrály tři nebo více hodin denně, vykazovaly rychlejší reakce při úkolech zaměřených na kontrolu impulzů a pracovní paměťfrontiersin+2.
Odborníci varují, že nadměrné hraní s sebou nese rizika, včetně potíží se soustředěním a narušení spánku, a upozorňují, že hraní neposkytuje benefity pro duševní zdraví spojené s fyzickým cvičením, které zlepšuje náladu a snižuje stres nezávisle na kognitivních ziscíchamericanlegion+1.

Hraní videoher s mírou může zbystřit kognitivní schopnosti tím, že hráčům umožňuje procvičovat komplexní úkoly v simulovaném prostředí, uvádí nedávný výzkum a analýza odborníků.

Aaron Seitz, profesor psychologie a ředitel Brain Game Center for Mental Fitness and Well-Being na Northeastern University, pro The Washington Post uvedl, že videohry nabízejí jedinečnou kognitivní výhodu oproti tradičním aplikacím pro trénink mozku. „Když jednotlivci hrají videohry, zdokonalují složité dovednosti v simulovaném prostředí,“ vysvětlil Seitz a kontrastoval to s konvenčními mozkovými hrami, které často upřednostňují jednoduchost.washingtonpost

Nedávné studie toto hodnocení podporují. Výzkum publikovaný v září 2025 zjistil, že i jediná herní seance zlepšila rychlost kognitivní reakce, přesnost a schopnosti zpracování u mužských vysokoškolských studentů, přičemž benefity byly spojeny se zvýšenou aktivací čelního laloku. Samostatná mezinárodní studie více než 1 400 účastníků zjistila, že pravidelní hráči, kteří hráli pět a více hodin týdně, podávali kognitivní výkony, jako by byli o 13 až 14 let mladší než jejich skutečný věk.frontiersin+2

Hledání ideální míry

Kognitivní přínosy se zdají být nejvýraznější při mírném hraní. Výzkum z Nottingham Trent University naznačil, že jednotlivci, kteří hráli hry jednu až pět hodin týdně, vykazovali o 5 % lepší přesnost při zpracování virtuálních informací, přičemž skeny mozku odhalily zvýšenou aktivitu v oblastech včetně lingválního gyru a doplňkové motorické oblasti. Dokonce i ti, kteří hráli méně než pět hodin týdně, podávali kognitivní výkony, jako by byli o zhruba pět let mladší.frontiersin+1

Studie z roku 2025 na University of Colorado Boulder, která analyzovala 1 241 jednotlivců ve věku 28 až 49 let, zjistila, že hraní videoher výrazně zlepšilo prostorové uvažování, přičemž rychlost zpracování také vykazovala měřitelné zisky. Mezitím výzkum publikovaný v JAMA Network Open zjistil, že děti, které hrály videohry tři hodiny nebo více denně, vykazovaly rychlejší a přesnější reakce při kognitivních úkolech zahrnujících kontrolu impulzů a pracovní paměť ve srovnání s nehráči.colorado+2

Umírněnost je důležitá

Odborníci zdůrazňují, že nadměrné hraní s sebou nese rizika. Dlouhé herní seance byly spojeny s potížemi se soustředěním, narušením spánku a sníženým akademickým výkonem. Výzkum naznačuje, že zatímco mírné hraní může zlepšit kognici, samotné hraní nezlepšuje duševní zdraví – benefit, který je úžeji spojen s fyzickým cvičením.pmc.ncbi.nlm.nih+3

Zjištění staví videohry do pozice potenciálně cenných nástrojů pro kognitivní trénink, pokud jsou používány vhodným způsobem. Jak se výzkum her neustále vyvíjí, vědci pracují na identifikaci toho, které herní prvky a herní vzorce optimalizují kognitivní přínosy a zároveň minimalizují potenciální škody.

Zdroje (56)