Čína v neděli zahájí historickou pětidílnou misi k Měsíci

Čína se chystá v pondělí 24. srpna vypustit svou měsíční sondu Chang'e 7, což vědci označují za nejambicióznější robotickou misi k Měsíci, o jakou se kdy kdo pokusil. Kosmická loď, namontovaná na raketě Long March 5, byla ve středu vyvezena na odpalovací rampu v kosmodromu Wen-čchang a cílí na startovní okno, které se otevírá 24. srpna v 00:00 UTC.spacenews+2

Mise pět v jednom k jižnímu pólu Měsíce

Chang'e 7 se skládá z orbitálního modulu, přistávacího modulu, vozítka a mini skákací sondy – kombinace, která nemá v průzkumu Měsíce obdoby. Po několika měsících na oběžné dráze Měsíce má přistávací modul dosednout na osvětlený okraj Shackletonova kráteru poblíž jižního pólu Měsíce.space+1

Hlavním cílem mise je hledat vodní led v trvale zastíněných kráterech. Skákací sonda využije technologii aktivního tlumení nárazů k přeskakování ze slunných oblastí do temných kráterů, kde by se mohl nacházet vodní led. „Nyní ho Čína bude hledat. A používáme mnoho metod, od průzkumu povrchu až po zkoumání vnitřku kráterů,“ uvedl v komentáři pro čínskou státní televizi akademický pracovník Čínské akademie věd Jie Pchej-ťien.space

James Head, měsíční vědec z Brownovy univerzity, popsal rozsah mise jasnými slovy: „Chang'e-7 je nejambicióznější, nejkomplexnější a nejsložitější robotická mise k Měsíci, o jakou se kdy jakýkoli národ nebo subjekt pokusil“.space

Mezinárodní spolupráce a širší ambice

Kosmická loď nese přístroje z mnoha zemí, včetně ruské sady pro detekci prachu, italského laserového retroreflektoru, thajsko-čínského detektoru kosmického záření, švýcarského spektrometru zemského záření a kamery společně vyvinuté vesmírnými agenturami Bahrajnu a Egypta. Kompaktní širokoúhlý optický dalekohled postavený Mezinárodní asociací měsíčních observatoří a Hongkonskou univerzitou se pokusí o první astronomické barevné snímky z povrchu Měsíce.space

Chang'e 7 je první ze dvou robotických předchůdných misí – mise Chang'e 8 je plánována kolem roku 2028 – navržených na podporu čínské Mezinárodní měsíční výzkumné stanice. Společně pokládají základy pro to, co Čang Ťing-po, mluvčí Čínské agentury pro pilotované lety do vesmíru, popsal jako cíl „dosáhnout prvního čínského přistání na Měsíci do roku 2030“.space

Nadšení pro vesmír doma roste

Start přichází v době rostoucího veřejného nadšení pro čínský vesmírný program. Na ostrově Chaj-nan, kde se Wen-čchang nachází, se starty raket staly turistickými atrakcemi, které k nedalekým plážím lákají tisíce lidí. Zájem přesahuje pouhé sledování startů – od půjčoven kostýmů skafandrů ve vulkanických parcích Vnitřního Mongolska až po obří sochy astronautů v pekingských uměleckých čtvrtích, průzkum vesmíru se stal součástí čínské populární kultury.asiaone