Christie’s představuje Marwana Kassab-Bachiho na výstavě arabského umění v roce 2025

Aukční síň Christie's představí „Marwan: Duše v exilu“, rozsáhlou neprodejnou výstavu zahrnující přes 150 děl syrsko-německého umělce Marwana Kassab-Bachiho, jako součást své třetí výroční výstavy arabského umění ve svém londýnském sídle od 16. července do 22. srpna 2025.

Obličejové krajiny v Marwanově díle

„Obličejové krajiny“ Marwana Kassab-Bachiho představují jeho nejvýraznější uměleckou inovaci – revoluční přístup, při kterém se lidské tváře mění v topografické terény emocí. Od poloviny 70. let Marwan rozvíjel koncept „Gesichtslandschaft“ (obličejová krajina), termín vytvořený syrským básníkem Adonisem. V těchto dílech opakovaně vrstvil nátěry barev, přičemž používal pouze čtyři nebo pět odstínů, aby evokoval jemnost pleti a zároveň vytvářel vlnící se krajiny, které odrážejí psychologické stavy spíše než fyzický vzhled.auroraathena+2

Tyto portréty překračují tradiční zobrazení tím, že stírají hranice mezi abstrakcí a figurací. Marwan často přibližoval specifické úhly obličeje, aby „odkryl“ emocionální hloubky, a svůj proces popisoval jako „malování duší“. Jeho akvarely a tušové práce z tohoto období, jako například „Obličejová krajina“ (1974 a 1979), využívají teplejší barvy, jako je fialová, zelená a žlutá – připomínající vzpomínky na Damašek – s výraznými technikami, kde barva dává tvářím tvar, ale záměrně ponechává prázdná místa, čímž vytváří fragmentované tváře, které odhalují vnitřní pravdy spíše než vnější vzhled. Tento charakteristický styl se svými zkreslenými krajinami „obohacenými o kakofonii barev“ upevnil Marwanovu pověst umělce, který zpochybnil konvenční portrétní tvorbu tím, že odhalil lidský úděl prostřednictvím intenzivního psychologického zkoumání.atassifoundation+2

Identita syrské diaspory v dílech Marwana Kassab-Bachiho

Umění Marwana Kassab-Bachiho mocně ztělesňuje komplexní psychologii zkušenosti syrské diaspory – stavu poznamenaného vykořeněním, nostalgií a věčným hledáním sounáležitosti. Jeho díla odrážejí to, co jeden syrský spisovatel popisuje jako „prokletí diaspory: věčnou nostalgii po něčem, co nemůžete mít“. Prostřednictvím svých obličejových krajin Marwan zachycuje krizi identity, které čelí vysídlení Syřané, kteří bojují s kulturní dualitou a neustálou cestou od „bytí“ k „nicotě“ a k „stávání se“, která charakterizuje diasporickou existenci.shabaka+1

Umělcova osobní cesta zrcadlí širší zkušenost syrské diaspory, která dnes zahrnuje 8 až 13 milionů lidí po celém světě. Stejně jako mnoho Syřanů v zahraničí, kteří v obdobích izolace obnovovali rodinné vazby a kulturní vzpomínky, Marwanovo dílo slouží jako úložiště kulturní paměti – odkrývá emocionální hloubky a zároveň se pohybuje v prostoru mezi syrským dědictvím a evropským vlivem. Jeho umění projevuje psychologickou komplexnost popsanou Stuartem Hallem v jeho dvouvrstvé struktuře kulturní identity, kde koexistují jak základní neměnné prvky, tak fluidní, podmíněné aspekty identity, což činí jeho malby obzvláště rezonujícími pro pochopení stavu syrské diaspory, která se nyní rozprostírá napříč kontinenty od Brazílie přes Německo až po Austrálii.theautoethnographer+2

Vliv německého expresionismu

Výrazný umělecký jazyk Marwana Kassab-Bachiho vznikl na průsečíku jeho syrského dědictví a jeho ponoření do německých uměleckých kruhů. Po přestěhování do Berlína koncem 50. let byl Marwan hluboce ovlivněn německým expresionismem, zejména díky studiu na Hochschule für Bildende Künste u profesora Hanna Triera, kde se setkal se současnými směry, jako je německý informel, americký abstraktní expresionismus a francouzský tašismus. Jeho mentor Trier, hluboce ovlivněný evropským impresionismem a expresionismem, se ukázal jako velmi vlivný během Marwanových raných let v Německu.auroraathena+1

Ačkoli Marwan navázal přátelství s poválečnými německými neoexpresionisty, jako byli Georg Baselitz a Eugen Schönebeck, jeho dílo si vytvořilo jedinečný charakter, který spojoval expresionistické techniky s jeho syrskou identitou a reakcemi na arabské politické boje. Na rozdíl od jeho německých současníků, jejichž umění často odráželo poválečný „Weltschmerz“, Marwanovo dílo čerpalo z jiných inspirací, včetně arabské súfijské poezie. Tato syntéza vytvořila jeho charakteristický styl zkreslených, emociálně nabitých portrétů, které odrážely vlivy Edvarda Muncha, Emila Noldeho, Ernsta Ludwiga Kirchnera a Francise Bacona, při zachování osobitého hlasu, který hluboce ovlivnil současné umělce v Evropě i na Blízkém východě.atassifoundation+5