Starověké německé hroby odhalují tašky ze psích zubů, které používaly matky

Nedávné archeologické vykopávky v Německu odkryly pozoruhodné tašky zdobené stovkami psích zubů, které pocházejí z doby před 4 500 lety. Nabízejí nebývalý vhled do módy a společenského postavení žen z neolitické kultury se šňůrovou keramikou, přičemž důkazy naznačují, že tyto zdobené vaky mohly sloužit jako prestižní nosítka pro miminka pro elitní matky.

Pohřební zvyklosti kultury se šňůrovou keramikou

Kultura se šňůrovou keramikou, rozprostírající se od Alsaska po Ukrajinu a od jižní Skandinávie po Alpy (2800–2200 př. n. l.), se vyznačovala pozoruhodně standardizovanými pohřebními praktikami na rozsáhlých územích. Tyto pohřby obvykle zahrnovaly jednotlivé, podle pohlaví diferencované inhumace s přísně genderově podmíněným umístěním: muži byli pokládáni v polovičním skrčení na pravý bok s hlavou směřující na západ, zatímco ženy byly umisťovány na levý bok s hlavou směrem na východ, obě strany směřovaly na jih. Většina hrobů byla původně pokryta mohylami, ačkoliv mnohé byly zničeny staletími zemědělské činnosti.pmc.ncbi.nlm.nih+4

Navzdory této zdánlivé uniformitě odhalují archeologické důkazy významné regionální variace a flexibilitu v pohřebních zvycích. Kultura primárně praktikovala inhumaci, ačkoliv v některých regionech byly nalezeny žárové hroby, jejichž četnost se zvyšovala zejména směrem ke Karpatské kotlině. Hrobová výbava obvykle zahrnovala poháry a amfory zdobené šňůrovým ornamentem, sekeromlaty a další předměty specifické pro dané pohlaví. Nedávný výzkum naznačuje, že tyto pohřební praktiky nebyly jen rigidními tradicemi, ale spíše vyjednanými projevy identity, přičemž mužské pohřby vykazovaly větší podobnost napříč regiony ve srovnání s lokálně odlišnějšími praktikami žen. Tento zajímavý vzorec naznačuje, že mužské pohřební praktiky sloužily jako primární vektor pro výměnu kulturních informací mezi komunitami kultury se šňůrovou keramikou, a to navzdory důkazům, že ženy vykazovaly v životě větší fyzickou mobilitu podle izotopových analýz.archaeologydataservice+4

Archeologické vykopávky v Německu

Archeologické vykopávky, které odhalily tašky zdobené psími zuby, byly provedeny poblíž Krauschwitz v Německu jako součást rozsáhlého projektu elektrického vedení SuedOstLink o délce 170 kilometrů přes Sasko-Anhaltsko. Tyto vykopávky, vedené Státním úřadem pro památkovou péči a archeologii Saska-Anhaltska ve spolupráci s provozovatelem sítě 50Hertz, odkryly bohatou kulturní krajinu starou tisíce let.ancient-origins+2

Lokalita přinesla pozoruhodné objevy kromě tašek zdobených zuby, včetně pěti 6 000 let starých mohyl z kultury Baalberg a různých hrobů z různých časových období. Podobné historické nálezy byly zdokumentovány poblíž Lipska, kde hrob datovaný mezi lety 2 500 a 2 200 př. n. l. obsahoval přes sto psích zubů uspořádaných do vzorů naznačujících starověkou kabelku. Region nadále poskytuje cenné archeologické poznatky, přičemž vykopávky mají pokračovat až do července 2025, kdy archeologové metodicky dokumentují tyto vzácné neolitické artefakty, které nabízejí nebývalá okna do pravěkých sociálních struktur a každodenního života.thehistoryblog+4

Neolitická elitní nosítka pro miminka

Archeologické důkazy naznačují, že tašky zdobené psími zuby objevené v Německu fungovaly jako sofistikovaná nosítka pro miminka používaná elitními ženami v neolitické společnosti. Tato nosítka byla navržena s ohledem na potřeby kojence – vaky ve tvaru kapsy se nosily na přední straně těla, což umožňovalo hlavě, pažím a nohám dítěte vyčnívat, zatímco bylo chráněno jemnými látkovými doplňky, včetně 20 centimetrů širokého šátku vyšívaného flitry a psími stoličkami. Jejich přítomnost v přibližně 20 % ženských hrobů, často obsahujících ostatky kojenců, naznačuje, že se jednalo o osobní, nedědičný majetek vyhrazený pro specifickou elitní společenskou třídu.ancient-origins+2

Koncept zdobených nosítek pro miminka přesahuje kulturu se šňůrovou keramikou, přičemž existují důkazy o podobných řešeních péče o děti starých 10 000 let. Na pravěké lokalitě Arma Veirana v italské Ligurii vědci objevili pohřeb 40–50denního kojence s ozdobami sestávajícími z více než 70 perforovaných mušlí, které vykazovaly známky dlouhodobého používání předtím, než byly dány dítěti. Tyto nálezy zpochybňují předchozí předpoklady o pravěkých praktikách péče o děti, odhalují sofistikovaná řešení pro přepravu kojenců mezi mobilními populacemi a ukazují, že i ve starověku sloužila nosítka pro miminka jak praktickým, tak obřadním funkcím a zároveň signalizovala společenské postavení.wikipedia+1