Astronomové zachytili první záblesk umírající hvězdy při vzácném pozorování supernovy

Mezinárodní tým astronomů zachytil jednu z nejvzácnějších událostí ve vesmíru – první záblesk světla z umírající hvězdy – což je teprve druhý potvrzený případ tohoto druhu za poslední dvě desetiletí. Samostatně pak nový výzkum superhmotné černé díry nabízí vědcům novou metodu, jak rekonstruovat prastará splynutí galaxií, ke kterým došlo před desítkami milionů let.

První a poslední záblesk hvězdy

V březnu 2026 detekoval čínský vesmírný teleskop Einstein Probe krátký záblesk měkkého rentgenového záření z galaxie vzdálené přibližně 500 milionů světelných let od Země. Rychlá následná pozorování identifikovala zdroj jako supernovu typu Ic s širokými čarami, označenou jako SN 2026gzf.space+2

Rentgenový záblesk byl „rázovým průlomem“ – okamžikem, kdy rázová vlna hroutící se hvězdy dosáhne jejího povrchu a uvolní první záblesk záření. Takové průlomy trvají jen sekundy až hodiny, což je činí mimořádně obtížně pozorovatelnými. Podle studie publikované v The Astrophysical Journal Letters jde o teprve druhý definitivně detekovaný rentgenový rázový průlom za posledních 20 let.popsci+3

To, co činilo SN 2026gzf obzvláště neobvyklou, bylo její chování. Supernovy typu Ic s širokými čarami jsou obvykle spojovány s výkonnými relativistickými výtrysky a záblesky gama záření, ale SN 2026gzf nevyprodukovala ani jedno. Tento rázový průlom byl nejslabší, jaký byl kdy s touto třídou supernov spojen.space+1

„Jednou z možností je, že výtrysk byl ‚přiškrcen‘, buď povrchem hvězdy, nebo cirkumstelárním materiálem obklopujícím hvězdu,“ řekl Brendon O'Connor, astronom z Carnegie Mellon University a spoluautor studie.popsci

Pomocí rentgenové observatoře NASA Chandra, Národní observatoře pro radioastronomii, observatoře Palomar při Caltechu a teleskopu Hobby-Eberly vědci potvrdili, že vybuchující hvězda byla Wolfova-Rayetova hvězda – asi 20krát hmotnější než Slunce – která před zhroucením odvrhla veškerý svůj vodík a helium.chandra.harvard+1

Přetáčení historie černé díry

V samostatné studii publikované v Physical Review Letters vědci z Kavliho institutu pro teoretickou fyziku při Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře a Texaské univerzity v Austinu rekonstruovali prastaré splynutí, které pravděpodobně vytvořilo RBH-1, superhmotnou černou díru cestující vesmírem rychlostí téměř 1000 km/s.phys

Objekt RBH-1, poprvé pozorovaný Vesmírným dalekohledem Jamese Webba a Hubbleovým vesmírným dalekohledem před zhruba třemi lety, byl zřejmě vymrštěn ze své domovské galaxie v důsledku zpětného rázu gravitačních vln vyvolaného splynutím dvou superhmotných černých děr zhruba před 70 miliony let.phys

„Ukázali jsme, že splynutí se s největší pravděpodobností týkalo dvou superhmotných černých děr s poměrem hmotností nižším než asi 6:1, přičemž větší černá díra se rychle otáčela,“ uvedl hlavní autor Tousif Islam.phys

Nová éra kosmické forenzní vědy

Oba objevy podtrhují, jak koordinovaná pozorování pomocí více teleskopů a teoretické modelování umožňují vědcům sledovat – a dokonce rekonstruovat – události, které byly dříve mimo dosah. S tím, jak se do provozu dostávají Vesmírný dalekohled Nancy Grace Romanové a budoucí observatoře gravitačních vln, vědci očekávají, že tyto forenzní přístupy aplikují na rozšiřující se katalog extrémních kosmických událostí.space+1