3000 let starý hymnus na Babylon znovuobjeven s pomocí AI

Vědci z Ludwig Maximilian University a University of Baghdad znovu objevili 3000 let starý hymnus na Babylon, který byl tisíciletí ztracen, a nabízejí vzácný vhled do architektury, přírodního okolí a každodenního života starověkého města během jeho kulturního vrcholu kolem roku 1000 př. n. l.

Objev knihovny v Sipparu

Knihovna v Sipparu, objevená během vykopávek irácké archeologické mise z University of Baghdad v roce 1983, představuje jeden z nejvýznamnějších nálezů v mezopotámské archeologii. Knihovna, která se nacházela v chrámu Šamaše (boha slunce) v Tell Abu Habba, se skládala z hliněných polic obsahujících stovky klínových tabulek, které poskytly neocenitelný vhled do babylonské literatury a kultury. Podle legendy byly tyto tabulky ukryty Noemem před velkou potopou, ačkoliv jejich skutečné zachování je připisováno pečlivým archivním praktikám babylonských kněží.wikipedia+1

Knihovna přinesla pozoruhodné literární poklady, včetně rukopisů klasických babylonských děl, jako je „Babylonská báseň o spravedlivém trpiteli“ (Ludlul bēl nēmeqi), modlitby k Mardukovi a fragmenty Eposu o stvoření. Moderní společné úsilí mezinárodních vědců a University of Baghdad pokračuje v dešifrování těchto textů, přičemž nedávné technologické pokroky využívají AI ke spojování fragmentů, jejichž identifikace by dříve trvala desítky let. Objev stanovil „typ“ pro starověké mezopotámské knihovny a nadále rozšiřuje naše chápání babylonských literárních tradic.iraqhistory+3

Rekonstrukce pomocí AI Enrique Jiméneze

Znovuobjevení Hymnu na Babylon bylo možné díky průkopnické platformě Electronic Babylonian Library Platform, známé také jako „Fragmentarium“, kterou vyvinul profesor Enrique Jiménez z Ludwig Maximilian University. Tato databáze poháněná umělou inteligencí způsobila revoluci v rekonstrukci starověkých babylonských textů digitalizací tisíců fragmentů klínového písma roztroušených v muzeích po celém světě. To, co by vědcům dříve trvalo 30–40 let únavných návštěv muzeí, lze nyní zvládnout během několika dní, jak ukázal Jiménez a jeho kolega Anmar Fadhil z University of Baghdad, když identifikovali 26 fragmentů patřících k hymnu.phys+2

Projekt Fragmentarium, který začal v roce 2018, zpracoval přes 22 000 textových fragmentů a nadále rychle roste. Jeho algoritmy AI dokážou přiřazovat fragmenty na základě obsahu, charakteristik písma a kontextových vodítek, což dramaticky zrychluje tempo rekonstrukce a zároveň zlepšuje přesnost. Tento technologický průlom nejenže obnovil ztracený Hymnus na Babylon, ale vedl i k dalším významným objevům, včetně dosud neznámých fragmentů Eposu o Gilgamešovi a identifikaci zcela nových žánrů v babylonské literatuře. Samotný hymnus nabízí živý popis Babylonu na jaře, poskytuje vzácný vhled do každodenního života v antické metropoli a odhaluje, že se používal při vzdělávání babylonských dětí.iflscience+4

Popisy jara na Eufratu

Nově objevený Hymnus na Babylon obsahuje pozoruhodně vzácný a lyrický popis řeky Eufrat, která přináší jaro do starověkého města. Na rozdíl od většiny mezopotámské literatury, která se obvykle vyhýbá podrobným popisům přírody, tento hymnus věnuje několik řádků živému zobrazení toho, jak řeka „hasí žízeň luk, sytí rákosí“ a způsobuje, že pole „pučí bylinami a květinami“. Tato poetická pasáž popisuje proměnu babylonské krajiny, když vody Eufratu spouštějí kvetení luk, rašení ječmene a vznik zelených pastvin, kde „leží stáda a hejna“.phys+1

Zaměření hymnu na životodárné vlastnosti Eufratu odráží jeho ústřední význam pro babylonskou civilizaci a kosmologii. Podle textu byla řeka „ustanovena moudrým pánem Nudimmudem“ (jiné jméno pro boha Ea) a její vody byly považovány za základní prvky v babylonské mytologii stvoření, kde voda, oheň a vzduch byly vnímány jako tři prvotní živly podporující veškerý život. Tato úcta k Eufratu stojí v ostrém kontrastu k pozdějším biblickým zobrazením v Žalmu 137, kde se stejné řeky staly symboly exilu a nářku pro zajaté Izraelity, kteří „seděli a plakali“ u vod babylonských.cambridge+3