V Indickém oceánu byl nalezen rozsáhlý hřbitov velryb s 5 milionů let starými fosiliemi

Čínští vědci odkryli největší, nejhlubší a nejstarší hřbitov velryb, jaký byl kdy na Zemi nalezen – rozlehlý podmořský hřbitov táhnoucí se přibližně 1 200 kilometrů po dně jihovýchodního Indického oceánu. Zjištění, publikovaná ve středu v časopise Nature, odhalují „velrybí nekropoli“ obsahující téměř 500 jednotlivých kosterních pozůstatků, z nichž některé jsou staré až 5,3 milionu let.cbsnews+2

Koridor kostí

Objev byl učiněn pomocí čínské hlubinné ponorky Fendouzhe, která v roce 2023 provedla 32 ponorů v oblasti známé jako Diamantina Zone, síti hřbetů a příkopů západně od Austrálie. V hloubkách od 4 600 do 7 000 metrů tým zdokumentoval 476 lokalit s fosilizovanými velrybími kostmi a pět aktivních „velrybích pádů“ – mršin nedávno uhynulých velryb, které jsou stále konzumovány hlubinnými organismy.nst+2

Většina pozůstatků patřila druhům vorvaňovitých, včetně vorvaňovců plochozubých a vorvaňovců Andrewsových. Vědci také identifikovali dříve neznámý vyhynulý druh, který pojmenovali Pterocetus diamantina. Pomocí datování stronciovými izotopy u 33 nalezených fosilií tým potvrdil, že nejstarší exemplář pochází z raného pliocénu, přibližně před 5,3 milionu let.english.cas+3

„Pokrývá to více než 1 200 kilometrů, což se vymyká chápání,“ řekl pro Live Science Nick Pyenson, kurátor fosilních mořských savců v Smithsonian National Museum of Natural History, který se na studii nepodílel.livescience

Ukládání uhlíku a prosperující ekosystémy

Na základě hustoty pozorovaných pozůstatků vědci odhadli, že v celé zóně Diamantina by mohlo existovat více než 10 milionů velrybích mršin. Měkké tkáně a lipidy obsažené v takovém objemu pozůstatků „představují zhruba 6,7 milionu tun sekvestrovaného uhlíku,“ uvedl hlavní autor Xiaotong Peng. Zjištění podtrhuje roli, kterou velrybí pády hrají nejen jako ekologické oázy, ale také jako dlouhodobé propady uhlíku na hlubokém oceánském dně.cbsnews+1

Hřbitov také překypuje životem. Společenstva medúz, mnohoštětinatců, hadic, mořských okurek, humrů a dalších bezobratlých – z nichž mnozí jsou pro vědu potenciálně noví – byla nalezena, jak prosperují na velrybích pozůstatcích a kolem nich. Podle BBC je lokalita plná organismů a druhů, které „by mohly být pro vědu nové“.bbc+2

Proč se velryby shromažďují právě zde

Vědci se domnívají, že zóna Diamantina funguje jako přirozená past. Oblast slouží jako loviště pro vorvaňovité, z nichž někteří hynou během extrémně hlubokých ponorů. Topografie mořského dna ve tvaru písmene V pak mršiny směřuje do příkopů pod nimi. Výsledkem je koncentrace pozůstatků, která nemá nikde jinde na planetě obdoby – a paleontologický záznam trvající miliony let, který vědci teprve začínají zkoumat.english.cas