Solární elektrárny podržely evropskou síť, zatímco vedra ochromila jádro a plyn

Pět vln veder od května udělalo z léta roku 2026 nejteplejší období v historii měření v západní Evropě. To odhalilo slabiny v energetické infrastruktuře kontinentu a zároveň prohloubilo politické rozpory v otázce, jak na situaci reagovat. Uprostřed této krize se solární energie ukázala jako jediný významný zdroj, který překonal očekávání a stabilizoval přenosové sítě, i když jaderné, plynové a vodní elektrárny selhávaly.

Solární energie září, zatímco ostatní zdroje mají potíže

Evropské solární panely vyrobily během vln veder o 17 procent více energie než za běžných podmínek, což pomohlo pokrýt prudce rostoucí odpolední poptávku po chlazení, uvádí energetický think-tank Ember. Ostatním zdrojům se nedařilo: ve Velké Británii muselo pět plynových elektráren snížit výkon celkem o 2,5 gigawattu, protože horko snížilo účinnost chladicích systémů, zatímco produkce větrné energie v červnu klesla kvůli bezvětří na polovinu. Francie v polovině července přišla kvůli ekologickým omezením o 18 procent své jaderné kapacity, protože teplé řeky s nízkým stavem vody neumožňovaly vypouštění chladicí vody v souladu se zákonnými teplotními limity. Výroba z vodních elektráren v Evropě zaznamenala nejnižší červencový výkon za poslední desetiletí.grist

Bateriová úložiště se ukázala jako klíčová pro přenesení výhod solární energie do večerních hodin, kdy poptávka po klimatizaci zůstávala vysoká. „Proto se bateriová úložiště stávají tak důležitou součástí energetické transformace,“ uvedla Walburga Hemetsberger, generální ředitelka asociace SolarPower Europe. Kontinent v roce 2025 navýšil kapacitu baterií o 36 gigawatthodin, což představuje 48procentní nárůst oproti předchozímu roku.grist

Smrtící horko stupňuje politický tlak

Společné teploty za červen a červenec byly v západní Evropě nejvyšší v historii měření, uvádí Služba pro změnu klimatu programu Copernicus. První vlna veder v červnu způsobila na celém kontinentu odhadem 10 000 nadbytečných úmrtí. Do poloviny srpna teploty na mnoha místech opět překročily 40 °C, přičemž více než 135 milionů lidí čelilo teplotám nad 35 °C.science.nasa+2

Strany Zelených a občanská sdružení vyzývají k pořádání krizových summitů o horku, zatímco plánovaná strategie Evropské komise pro vytápění a chlazení, očekávaná v dubnu, zůstává kvůli politickému patu nerealizována. „Mezi rozsahem vln veder v Evropě a absencí rozhodných evropských kroků se rozevírají nůžky,“ uvedla Vula Tsetsi, spolupředsedkyně Evropské strany zelených.insideclimatenews

Propastný rozdíl v používání klimatizací

Pouze 23 procent evropských domácností má klimatizaci, ve srovnání s 90 procenty ve Spojených státech. Tento rozdíl přispívá k mnohem vyšší úmrtnosti během vln veder v evropských městech. V Rakousku prosazují zástupci Zelených v Linci nouzová opatření proti horku, zatímco krajně pravicové strany se staví proti adaptačním projektům a šíří dezinformace o klimatu.science.nasa+1

„Nesmíme pouštět ze zřetele, že musíme postupně vyřadit fosilní paliva, protože právě ta jsou hlavní příčinou extrémních veder,“ řekl Aaron Thierry, výzkumník z Cardiffské univerzity. „Věda se nám snaží sdělit, že je to nesmírně naléhavé. Je zapotřebí zásadní transformace, ale naše politika tam ještě nedospěla.“insideclimatenews