Saúdská Arábie, Turecko a Pákistán podepsaly v Mekce pakt o vzájemné obraně

Saúdská Arábie, Turecko a Pákistán v pátek v posvátném městě Mekka podepsaly přelomovou dohodu o kolektivní obraně. Ta stanovuje, že ozbrojený útok proti kterékoli z těchto tří zemí bude považován za útok proti všem, což je rámec připomínající článek 5 Severoatlantické smlouvy o společné obraně.

„Společnou dohodu o obraně z Mekky“ podepsali saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a pákistánský premiér Šáhbáz Šaríf na summitu v Mekce (Makkah Al-Mukarramah Summit for Joint Defence).cbsnews+1

„Cílem dohody je posílit kolektivní odstrašení proti jakémukoli aktu agrese a stanovuje, že jakýkoli ozbrojený útok proti kterémukoli ze tří států bude považován za útok proti všem,“ uvedly ve shodných prohlášeních pákistánské ministerstvo zahraničí a ředitelství pro komunikaci tureckého prezidenta.thehill+1

Tři mocnosti, doplňující se síly

Pakt spojuje tři z nejvýznamnějších vojenských aktérů v muslimském světě: Saúdskou Arábii, jednoho z největších světových vývozců ropy a strážce nejposvátnějších míst islámu, Pákistán, jedinou muslimskou zemi disponující jadernými zbraněmi, a Turecko, které má druhou největší armádu v NATO a rychle rostoucí obranný průmysl.reuters+1

Zprávy z tureckých médií naznačují, že dohoda umožní společná vojenská cvičení, výcvik, transfery technologií a sdílení zpravodajských informací. Turecký představitel popsal pakt jako „čistě obranný“ a zdůraznil, že „není namířen proti žádnému konkrétnímu aktérovi“ a je otevřený pro připojení dalších zemí v regionu. Saúdský náměstek ministra pro veřejnou diplomacii Ráid Krimlí na síti X uvedl, že dohoda „nepředstavuje snahu o vytvoření vojenské osy nebo sektářského bloku“ a nesouvisí s jadernými ambicemi.apnews+2

Regionální nepokoje jako katalyzátor

Dohoda přichází po téměř ročním vyjednávání, o němž v lednu poprvé informovala agentura Reuters, a v době, kdy americko-izraelská vojenská kampaň proti Íránu, zahájená 28. února, odhalila zranitelnost bezpečnosti států Perského zálivu. Saúdská Arábie byla od začátku války opakovaně zasažena Íránem, jeho húsíjskými spojenci v Jemenu a šíitskými milicemi v Iráku, přičemž lodní doprava přes Hormuzský průliv byla z velké části zastavena.timesofisrael+1

Pakt staví na bilaterální saúdsko-pákistánské dohodě o strategické vzájemné obraně podepsané v září 2025, na jejímž základě Pákistán do království vyslal přibližně 8 000 vojáků, stíhačky, drony a systém protivzdušné obrany. Bývalý pákistánský velvyslanec ve Spojených státech Husajn Haqqání pro RFE/RL uvedl, že „Turecko neodchází z NATO. Místo toho buduje paralelní partnerství, aby zvýšilo svou strategickou flexibilitu a vyjednávací sílu.“rferl+1

Proměna bezpečnostní architektury

Deník The Wall Street Journal společnosti News Corp ↘ 3.72% uvedl, že dohoda přichází v době, kdy spojenci USA zkoumají strategie posílení bezpečnosti kvůli pochybnostem o spolehlivosti amerických bezpečnostních záruk. Abdulazíz Ságer, předseda saúdského Výzkumného centra Perského zálivu (Gulf Research Center), uvedl, že tento trilaterální rámec „by mohl posílit kolektivní diplomatickou a obrannou váhu těchto tří zemí a zároveň přispět ke vzniku bezpečnostní architektury, která bude více řízena na regionální úrovni“.wsj+1

Dohoda nenahrazuje žádná stávající bilaterální nebo multilaterální ujednání, uvedli představitelé, a to včetně členství Turecka v NATO.breakingdefense+1