Představitelé ECB varují, že krize v Hormuzském průlivu může destabilizovat inflaci v eurozóně

Několik členů Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) vyjádřilo ve středu obavy z rostoucího napětí na Blízkém východě v blízkosti Hormuzského průlivu a varovalo, že další narušení dodávek energií by mohlo podkopat cestu eurozóny zpět k cenové stabilitě.

Panetta a Moulin bijí na poplach

Guvernér italské centrální banky Fabio Panetta v projevu v Římě uvedl, že politika ECB musí zůstat „dostatečně umírněná, aby udržela inflační očekávání ukotvená i v nejisté geopolitické situaci.“ Dodal, že Rada guvernérů bude „pečlivě posuzovat podmínky na energetických trzích a vývoj ekonomické situace, mezd a cen zboží a služeb“ s cílem „omezit nepřímé a druhotné dopady šoků.“bloomberg

Člen Rady guvernérů ECB Moulin samostatně uvedl, že banka „musí být připravena na jakýkoli vývoj inflace“, jak vyplývá z komentářů zveřejněných 15. července.x+1

Rizika energetického šoku v centru pozornosti

Geoff Yu ze společnosti The Bank of New York Mellon Corporation ↘ 0.75% uvedl, že představitelé ECB Piero Cipollone a Martin Kocher se zaměřují na to, aby zabránili tomu, že energetický šok a nejistota na Blízkém východě ovlivní širší dynamiku inflace v eurozóně. Cipollone uvedl, že ECB zaznamenává „přímý dopad vyšších cen energií a určité nepřímé promítnutí do výrobních nákladů, ale zatím ne druhotné efekty z mezd nebo cenové politiky firem.“ Kocher tento názor podpořil a poznamenal, že „politika musí zůstat kalibrována podle očekávání uprostřed zvýšené nejistoty.“mitrade

Varování přicházejí v době, kdy se napětí kolem Hormuzského průlivu prudce vystupňovalo. Prezident Trump nedávno slíbil obnovení blokády íránské lodní dopravy a navrhl 20% poplatek pro plavidla proplouvající touto vodní cestou. Spojené arabské emiráty ohlásily dva tankery zasažené na jižní námořní trase a OSN uvedla, že lodní doprava v průlivu se téměř zastavila, což uvěznilo na 6 000 námořníků.youtube+2

Nejistý vývoj úrokových sazeb

ECB v červnu zvýšila úrokové sazby o 25 bazických bodů – poprvé po téměř třech letech – čímž se sazba vkladové facility dostala na 2,25 %. Celková inflace v eurozóně dosáhla v květnu průměrně 3,2 %, což je výrazně nad 2% cílem ECB, a to především kvůli cenám energií, které prudce vzrostly po vypuknutí války zahrnující Írán začátkem tohoto roku.aa+3

Projekce zaměstnanců předpokládají, že celková inflace bude v roce 2026 činit průměrně 3,0 % a k 2,0 % se vrátí až v roce 2028. Trhy v současnosti přiřazují 98% pravděpodobnost, že na příštím zasedání ECB v červenci nedojde k žádné změně sazeb, ačkoli další zvyšování v průběhu roku zůstává v cenách zahrnuto.ecb.europa+3

Hlavní dilema pro tvůrce politik zůstává jasné: jednat příliš pomalu a inflační očekávání by se mohla utrhnout ze řetězu; jednat příliš agresivně a oslabující ekonomika eurozóny by se mohla propadnout do recese.