Lidé typu „hobit“ se živili zbytky po varanech komodských, zjistila studie

Drobní pravěcí lidé známí jako „hobitové“ byli mrchožrouti, kteří jedli syrové maso zanechané varany komodskými – nebyli to zkušení lovci, kteří by si připravovali jídlo na ohni, uvádí studie zveřejněná v pátek v časopise Science Advances.newscientist+1

Varani komodští, nikoliv kamenné nástroje

Vědci analyzovali více než 3 000 kosterních pozůstatků stegodona z jeskyně Liang Bua na indonéském ostrově Flores a zjistili, že stopy dříve připisované kamenným nástrojům hobitů byly z velké části dílem zubů varana komodského. Stopy po zubech varanů se soustředily na nejmasitější části kostí, zatímco stopy po kamenných nástrojích se objevovaly v méně selektivních oblastech, což naznačuje, že hobiti porcovali mršiny až poté, co zvířata již uhynula – pravděpodobně zabitá varany komodskými – namísto toho, aby je systematicky lovili.mezha+1

Aby tým otestoval svou hypotézu, nakrmil varana komodského mrtvou kozou a studoval výsledné stopy po kousnutí, které porovnal s nálezy na pravěkých kostech. Výsledky ukázaly jasný vzorec: největší žijící ještěr na planetě předběhl hobity v přístupu k největší kořisti na ostrově.nationalgeographic+1

Žádné důkazy o ohni

Zkoumání přibližně 4 500 vzorků kostí z vrstev Homo floresiensis na nalezišti nenašlo prakticky žádné důkazy o pálení. „Kosti krys ukazují vzorec jasně – nula spálených kostí ve vrstvách Homo floresiensis, stovky spálených ve vrstvách moderních lidí,“ uvedla Elizabeth Veatch, jedna z autorek studie. Pouze jediná kost stegodona vykazovala známky vystavení ohni, a to s největší pravděpodobností z části usazenin, které byly narušeny a zahřáty pozdějšími moderními lidmi.newscientist

Zjištění potvrzují dřívější podezření, že dřevěné uhlí a spálené kosti dříve spojované s hobity byly ve skutečnosti výsledkem činnosti moderních lidí v posledních 40 000 letech.phys+1

Primitivnější linie

Studie posiluje argument, že Homo floresiensis pocházel z primitivnější linie homininů, než se dříve předpokládalo. Chris Stringer z Přírodovědného muzea v Londýně uvedl, že výzkum ukazuje, že H. floresiensis „nelze redukovat na jednoduchou, menší formu Homo erectus“ a měl by být považován za potomka linie, která na ostrov dorazila před více než milionem let. Paleoantropolog Brumm Pobiner poznamenal, že hobiti pravděpodobně desítky tisíc let přežívali na syrovém mase, rostlinách a hmyzu, přestože ostrov sdíleli s varany komodskými.iflscience+1

„Tvrzení o pokročilém chování byla postupně vyvracena, ale naše studie přímo potvrzuje naše podezření, že Homo floresiensis nepoužíval oheň ani nelovil velkou zvěř, jak bylo původně tvrzeno,“ řekla Veatch.newscientist