Newsletter Subscribe
Enter your email address below and subscribe to our newsletter

reuters+1global.morningstar+1reuters+1V Radě guvernérů Evropské centrální banky se objevila roztržka ohledně toho, zda pokračovat v dalším zvyšování úrokových sazeb, protože rychlý pokles cen ropy po dočasné mírové dohodě na Blízkém východě přetváří inflační výhled pro eurozónu.
Tvůrce politiky ECB a guvernér Centrální banky Malty Alexander Demarco v úterý uvedl, že by bylo „rozumné nespěchat s politickými kroky“, a argumentoval, že nižší ceny energií by se měly rychle promítnout do nižších cenových očekávání a udržet mzdové tlaky pod kontrolou. Demarco řekl, že ECB si může dovolit počkat na další kolo prognóz zaměstnanců, než se rozhodne, zda je nutné další zpřísňování, a dodal, že „jediný důvod pro další zvyšování sazeb by byl spojen s druhotnými efekty nebo uvolněním inflačních očekávání“, což v současnosti nevidí.reuters+1
Jeho poznámky přišly spolu s podobnými komentáři slovinského guvernéra centrální banky Boštjana Dolence, který pro Reuters Thomson Reuters Corporation uvedl, že nižší ceny ropy snižují tlak na ECB, aby jednala. Hlavní ekonom ECB Philip Lane na fóru v Sintře také poznamenal, že ceny ropy klesly rychleji, než se očekávalo po skončení války mezi USA a Íránem a znovuotevření Hormuzského průlivu, čímž se tržní podmínky přiblížily základnímu scénáři ECB.investinglive+1
Prezidentka ECB Christine Lagardeová, která 29. června vystoupila na výročním fóru ECB o centrálním bankovnictví v portugalské Sintře, označila současné politické prostředí za zásadně odlišné od předchozích krizí. „Již nemusíme jednat se stejnou silou. Můžeme provést měřené úpravy sazeb, kalibrované na šoky, kterým čelíme,“ řekla. I když výslovně nevyloučila další zvyšování, Lagardeová zdůraznila, že éra nekonvenčních a důrazných reakcí ustoupila přístupu „zpět k základům“, který se soustředí na rozhodování založená na datech, zasedání od zasedání.ecb.europa
Lagardeová poznamenala, že ceny ropy po dočasné mírové dohodě klesly z téměř 120 dolarů za barel v březnu na přibližně 73 dolarů, ačkoli varovala, že „trvanlivost této dohody zdaleka není zajištěna“.ecb.europa
ECB 11. června zvýšila svou klíčovou depozitní sazbu o 25 bazických bodů na 2,25 % – poprvé od září 2023 – s odkazem na rostoucí inflaci způsobenou konfliktem na Blízkém východě. V té době trhy počítaly až se třemi dalšími zvýšeními v roce 2026. Ale rychlý ústup cen energií podstatně změnil očekávání. Obchodníci nyní přisuzují nižší pravděpodobnost kroku na zasedání 23. července a další zvýšení o 25 bazických bodů oceňují spíše na říjen.global.morningstar+4
Agentura Reuters uvedla, že překvapivě rychlý pokles cen ropy snížil naléhavost krátkodobého zpřísňování, i když jedno další zvýšení sazeb později v roce 2026 zůstává možné.investinglive+1