4400 let stará sumerská tabulka odhaluje prvního šibalského lišáka na světě

4400 let stará sumerská tabulka byla konečně plně přeložena po více než století vědeckého zanedbávání a odhalila dosud neznámý mýtus, v němž vystupuje nejstarší zaznamenaná šibalská liška na světě. Dr. Jana Matuszak z Chicagské univerzity publikovala svou analýzu fragmentární tabulky Ni 12501 v časopise Iraq a odhalila příběh o božské záchraně, který o tisíciletí předchází slavným liščím šibalům, jako jsou ti v Ezopových bajkách.phys+1

Starověká hliněná tabulka, datovaná přibližně do let 2540–2350 př. n. l., vypráví příběh Iškura, sumerského boha bouře, který je uvězněn v podsvětí spolu se svým pestrobarevným dobytkem, což přináší zemi sucho a hladomor.colombiaone+1

Dlouho přehlížený artefakt se konečně dočkal vědecké pozornosti

Navzdory tomu, že byla tabulka vykopána v 19. století v Nippuru v Iráku, zůstala z velké části nezkoumána kvůli svému fragmentárnímu stavu – dochovala se méně než třetina původního textu. Zpoždění v analýze bylo umocněno tím, že slavný sumerolog Samuel Noah Kramer tabulku umístil na obálku své knihy z roku 1956, aniž by uvedl její katalogové číslo muzea, které odhalil až o roky později v samostatné publikaci.colombiaone+3

Podle Phys.org představuje Ni 12501 jeden z mála literárních textů z období raně dynastického IIIb z vykopávek Pensylvánské univerzity v Nippuru na konci 19. století. Tabulka vznikla v období, kdy si sumerské městské státy udržovaly politickou nezávislost a zároveň sdílely společné kulturní a náboženské tradice.phys+1

Božská krize vyžaduje nepravděpodobného hrdinu

Mýtus se soustředí na krizi, která ohrožuje mezopotámskou civilizaci. Když Iškur zmizí v kur (podsvětí), jeho nepřítomnost způsobí, že řeky vyschnou a dobytek zmizí. Jeho otec Enlil, hlava sumerského panteonu, svolá božské shromáždění a hledá dobrovolníky, kteří by jeho syna z podsvětí vysvobodili.colombiaone+2

Pouze Liška vystoupí vpřed, když všichni bohové odmítnou nebezpečnou misi. Liška využije spíše lstivost než sílu a získá přístup do podsvětí tím, že přijme rituální obětiny jídla a pití, ale chytře je skryje, místo aby je zkonzumovala – což jí možná umožní obejít závazná pravidla podsvětí. Vyprávění končí dříve, než odhalí konečný úspěch či neúspěch Lišky.greekreporter+1

Objevuje se nejstarší literární šibal

Překlad dr. Matuszak odhaluje, že jde o „nejstarší doložení motivu lstivé lišky“ ve světové literatuře. Příběh představuje to, co vědci nazývají mezopotámským motivem „bezmocných bohů a neohrožených hrdinů“, kde chytrost vítězí nad božskou mocí.chicago.academia+1

„Toto je jediný příběh, ve kterém hraje Iškur hlavní roli,“ vysvětlila Matuszak a poznamenala, že bůh bouře měl obvykle menší význam v jižní Mezopotámii, kde zemědělství udržovalo zavlažování, nikoliv srážky.anthropology+1