Studie zjistila, že všechny známé fosilie Homo naledi v jeskyni jsou samice

První analýza proteinů fosilií Homo naledi vůbec odhalila, že všichni známí jedinci nalezení v jihoafrickém jeskynním systému Rising Star se zdají být samice, což vyvolává nové otázky o chování a sociální struktuře tohoto záhadného lidského příbuzného.

Vyřešená desetiletá záhada

Studie publikovaná v úterý v časopise Cell analyzovala 23 zubů od nejméně 20 různých jedinců Homo naledi nalezených v jeskynní komoře Dinaledi. Mezinárodní tým z University of York, Kodaňské univerzity a více než 10 dalších institucí hledal v zubní sklovině Amelogenin-Y, protein kódovaný výhradně mužským chromozomem Y. Žádný ze vzorků nevykazoval žádné stopy mužského markeru.mpg+2

„Absence mužských markerů ve skupině je skutečně fascinující,“ řekl Dr. Marc Dickinson z katedry chemie na University of York. „Tato zjištění nabízejí vzácný vhled do kultury, ke které bylo až dosud obtížné se přímo dostat.“phys

Vědci si již dlouho všímali, že fosilie dospělých z komory Dinaledi vypadají pozoruhodně podobně a nevykazují téměř žádnou fyzickou variabilitu, jaká se očekává mezi samci a samicemi. Nová proteomická analýza nabízí vysvětlení: všichni mohou patřit k jednomu pohlaví.phys

Pohřební praxe nebo biologická anomálie

Zjištění mají podle vědců dvě možná vysvětlení. Pokud byla komora vyhrazena výhradně pro samice, mohlo by to znamenat komplexní, symbolické pohřební praktiky, o nichž se dříve myslelo, že jsou jedinečné pro moderní lidi. Lee Berger, který vedl původní objev Homo naledi, tvrdil, že výsledky podporují jeho teorii, že se tento druh zabýval záměrným pohřbíváním na základě pohlaví.newscientist+2

Tým však varoval, že může existovat biologické vysvětlení. Populace Homo naledi mohla být tak izolovaná, že gen AMELY zmutoval nebo byl zcela smazán, což znamená, že samci byli přítomni, ale jejich zubům chyběl typický genetický podpis. Takové delece byly pozorovány u žijících lidí a dokonce i u DNA neandrtálců.science+2

Přepisování rané lidské společnosti

Palesa Madupe, která práci dokončila během postdoktorandského výzkumu na Kodaňské univerzitě, uvedla, že odolnost zubní skloviny ji činí „ideální“ pro uchování genetických informací v hluboké minulosti. Dodala, že studie „pomáhá vysvětlit dlouhodobou záhadu, proč Homo naledi postrádal významnou variabilitu“.phys

Homo naledi, který žil před 335 000 až 241 000 lety, mátl vědce od svého objevu v roce 2013. Jako největší vyhynulá populace homininů, která kdy prošla analýzou proteinů, představují fosilie z Rising Star novou výzvu: určit, zda složení výhradně samic odráží starověké kulturní praktiky nebo genetické zvláštnosti malého, izolovaného druhu.mezha+3