Luma Arles odhaluje umělecké výstavy zaměřené na klima a kapitalismus

Jak uvádí The Art Newspaper, Luma Arles hostí tři podnětné výstavy, které zkoumají průsečíky kapitalismu, městského rozvoje a environmentální udržitelnosti prostřednictvím rozmanitých uměleckých přístupů. Výstava Petera Fischliho „People Planet Profit“ zpochybňuje, jak mohou sociální blahobyt a finanční zisk koexistovat, „Climates of Landscape“ od Base Smetse nabízí praktická řešení pro městské ekologie a „I Am Hymns of the New Temples“ od Waela Shawkyho doplňuje tento kritický průzkum současných výzev.

People Planet Profit Petera Fischliho

„People Planet Profit“ představuje první monografickou výstavu Petera Fischliho ve Francii, která ukazuje jeho sólovou uměleckou praxi po skončení čtyřicetileté spolupráce s Davidem Weissem. Výstava, umístěná v bývalém průmyslovém prostoru LUMA Arles, sdružuje sochy, instalace, videa a zvukové kusy vytvořené mezi lety 2018 a současností, které kriticky reflektují vizuální kulturu kapitalismu a systémy významů. Fischli zkoumá, jak kapitalistické symboly a infrastruktury soupeří o naši pozornost, formují naše vnímání a choreografují naše pohyby ve stále digitálnějším světě.luma+2

Název výstavy odkazuje na podnikatelský koncept „trojího výsledku“ (triple performance) a klade si otázku, zda sociální blahobyt, environmentální udržitelnost a zisk mohou skutečně koexistovat, nebo zda je jejich sladění pouze fikcí pozdního kapitalismu. Genezi tohoto projektu lze vysledovat k Fischliho zkušenosti na letišti London City, kde narazil na regály plné podnikatelských příruček s bizarními názvy jako „Jak profitovat z klimatických změn“ a „Zen sociálních médií“. Tyto obálky knih, zdokumentované Fischlim, tvoří ústřední součást výstavy – „Mnemosynin atlas“ nedoceněné vizuální kultury, který odhaluje posedlost naší společnosti finančním ziskem, často na úkor etických ohledů.claudinecolin+2

Analýza instalace bezkolejových vlaků

Koncept „bezkolejových vlaků“ přináší revoluci ve veřejné dopravě v mnoha dimenzích, od praktických řešení městské mobility až po umělecké interpretace, které zpochybňují naše vnímání tranzitních prostorů. Čínský systém autonomní rychlodráhy (ART) představuje technologický průlom – kombinuje rychlost železnice s flexibilitou autobusů při nižších nákladech než tradiční systémy metra. Tato vozidla využívají systémy železničních podvozků, zatímco jezdí na pneumatikách jako autobusy, čímž vytvářejí hybridní dopravní řešení, které je uhlíkově neutrální a přizpůsobitelné stávající infrastruktuře.youtube+3

Souběžně s tím umělci přetvářejí zážitek z cestování vlakem prostřednictvím kreativních instalací. Sochy „Dispersion“ od Yong Ju Lee v pamětním parku Suin Line v Jižní Koreji proměňují vyřazené vlaky v pixelované, dematerializující se formy, které vyvolávají nostalgii a zároveň vytvářejí vizuální rytmus ve veřejných prostorech. Mezi další pozoruhodné tranzitní umění patří „Sunrise, Sunset, Sunrise“ od Alexandrea Da Cunhy na stanici Battersea Park v Londýně, kde 3 500 hliníkových hranolů obalených vinylem vytváří měnící se barevné displeje, které zrcadlí jak přirozené západy slunce, tak pohyb vlaků, a živé krajiny Kathariny Grosse nastříkané sprejem podél vlakových tras ve Filadelfii, které transformují každodenní zážitky cestujících. Tyto instalace nezdobí pouze tranzitní prostory – redefinují náš vztah k pohybu, paměti a městskému prostředí.designboom+3

Městské chladicí systémy Base Smetse

Bas Smets, celosvětově uznávaný krajinný architekt, je průkopníkem inovativních přístupů k městskému chlazení prostřednictvím své filozofie designu mikroklimatu. Jeho proměna 10akrového Parc des Ateliers v LUMA Arles představuje jeho dosud nejvýznamnější klimatický projekt, který přeměnil neúrodnou průmyslovou pustinu v soběstačný ekosystém, jenž dramaticky snižuje okolní teploty. Díky pečlivému sběru atmosférických dat a strategickým zásahům vytvořil Smets „klimatický stroj“, který během letních měsíců snížil vnímanou teplotu o úžasných 20 stupňů Celsia.luma+2

Úspěch tohoto chladicího systému závisí na několika integrovaných prvcích: zavedení 80 000 pečlivě vybraných rostlin, vytvoření centrálního jezera, které podporuje odpařování, a strategické manipulaci s topografií pro usměrňování vánků. Smetsův přístup považuje vegetaci za primárního činitele environmentální transformace, využívající evapotranspiraci – vodu, kterou stromy emitují během fotosyntézy – k přirozenému ochlazování okolních oblastí. Tento biosférický urbanismus ukazuje, jak může krajinná architektura účinně zmírňovat městské tepelné ostrovy a zároveň vytvářet esteticky příjemné veřejné prostory, které znovu propojují obyvatele měst s přírodou, a nabízí tak praktické řešení rostoucích výzev klimatických změn v městském prostředí.brusselsarchitectureprize+4