Válka mezi USA a Íránem mění energetickou politiku: Evropa a Asie urychlují přechod na obnovitelné zdroje

Šok v dodávkách a cenách vyvolaný válkou mezi USA a Íránem změnil politiku energetické bezpečnosti v Evropě i Asii a přiměl vlády a průmyslová odvětví k urychlení investic do obnovitelných zdrojů energie, skladování a elektrifikace ve snaze snížit svou závislost na nestabilních trzích s fosilními palivy.

Od začátku bojů na začátku letošního roku vedlo narušení dopravy v Hormuzském průlivu, které Mezinárodní energetická agentura (IEA) označila za „největší narušení dodávek v historii globálního trhu s ropou“, k prudkému nárůstu cen energií. Ceny zemního plynu v Evropě se více než zdvojnásobily z 31,96 EUR za megawatthodinu koncem února na maximum 80,82 EUR za megawatthodinu 11. září, zatímco ropa Brent vyšplhala ze 76,30 USD za barel až na 126,41 USD dne 30. dubna, uvádí agentura Anadolu.aa+1

Evropská výstavba větrných a solárních elektráren nabírá na obrátkách

Konflikt dodal novou naléhavost přechodu na obnovitelné zdroje energie, který v Evropě již probíhal po narušení dodávek zemního plynu v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Evropa v prvním pololetí roku 2026 instalovala 8,8 gigawattu nové kapacity větrné energie, což je podle sdružení WindEurope o 30% více než ve stejném období loňského roku. Toto průmyslové sdružení nyní očekává, že kontinent do konce roku přidá 24 GW nové kapacity, což by znamenalo rekord.reuters+1

V čele stálo Německo, které se na nových větrných instalacích podílelo 3,4 GW a zaznamenalo rekord, když obnovitelné zdroje v prvním pololetí pokryly 58% spotřeby elektřiny (oproti 55,8% v předchozím roce), uvádí agentura Reuters. Ve Velké Británii vzrostla výroba elektřiny z větru v prvním čtvrtletí meziročně o 31%, přičemž větrná energie dosáhla 42% podílu na celkové výrobě.reuters+3

Evropská investiční banka uvedla, že přechod na čistou energii může snížit závislost Evropy na dovozu energií a posílit odolnost hospodářství vůči globálním energetickým šokům. Rostoucí ceny energií také podnítily zájem spotřebitelů o střešní fotovoltaiku po celém kontinentu, protože domácnosti se snaží chránit před volatilitou trhu.aa+1

Asie sází na úložiště pro zajištění energetické budoucnosti

V Asii, kde je mnoho ekonomik silně závislých na dovozu energií, válka zvýšila strategický význam ukládání energie vedle rozvoje solárních a větrných elektráren. Podle zprávy agentury CareEdge Ratings se předpokládá, že potřeba ukládání energie v Indii dosáhne do fiskálního roku 2032 hodnoty 411 gigawatthodin, což je nárůst oproti přibližně 54 GWh provozní kapacity k červnu 2026. Národní elektroenergetický plán počítá do tohoto data s kapacitou úložišť 73,9 GW, která bude zahrnovat bateriové systémy a přečerpávací vodní elektrárny.energy.economictimes.indiatimes+2

Zpráva University of Queensland zveřejněná minulý týden odhaduje, že do roku 2030 bude v asijsko-pacifickém regionu instalováno přibližně 100 GW bateriových úložišť, k čemuž je třeba připočítat přibližně 160 GW v Číně. Filipíny plánují do roku 2035 přidat 25 GW kapacity obnovitelných zdrojů, zatímco Jižní Korea cílí na 100 GW do roku 2030.news.uq+1

Strukturální posun

Tento vývoj ukazuje na širší změnu v tom, jak vlády vnímají obnovitelné zdroje energie: již ne pouze jako klimatické opatření, ale jako pilíř národní bezpečnosti. Jak uvedla agentura Anadolu, investice do obnovitelných zdrojů energie jsou „stále častěji spojovány nejen se snižováním emisí a klimatickými cíli, ale také s energetickou bezpečností, snížením závislosti na vnějších dodávkách a větší odolností vůči cenové volatilitě“.aa