V Číně byly nalezeny 300 000 let staré dřevěné nástroje

Mezinárodní výzkumný tým odkryl 35 dřevěných nástrojů starých 300 000 let na archeologickém nalezišti v jihozápadní Číně, což nabízí nový pohled na rané lidské technologie a stravu ve východní Asii. Objev, publikovaný v pátek v časopise Science, představuje nejstarší známý důkaz technologie komplexních dřevěných nástrojů v regionu a odhaluje, že dávní lidé se spoléhali spíše na rostlinnou stravu než na lov.

Nástroje byly nalezeny zachovalé v jílovitých sedimentech bez přístupu kyslíku na nalezišti Gantangqing v provincii Jün-nan, což zpochybňuje dlouho zastávané předpoklady o technologickém vývoji v pravěké východní Asii.

Podrobnosti o objevu

Dřevěné artefakty, vyrobené převážně z borovicového a tvrdého dřeva, zahrnují kopací hole a unikátní hákovité nástroje určené ke sklizni podzemních rostlin. Výzkumníci z Ústavu paleontologie obratlovců a paleoantropologie při Čínské akademii věd vedli vykopávky, které také přinesly kamenné nástroje, zvířecí fosilie a rostlinné zbytky.uow+3

„Tento objev je výjimečný, protože zachovává okamžik v čase, kdy raní lidé používali sofistikované dřevěné nástroje ke sklizni podzemních potravinových zdrojů,“ uvedl profesor Bo Li z University of Wollongong, spoluautor studie. Nástroje vykazují známky záměrného řemeslného zpracování, se zářezy, leštěnými povrchy a zbytky půdy obsahujícími zrna rostlinného škrobu.china+2

Pomocí pokročilých datovacích technik, včetně infračervené luminiscence jednotlivých zrn, vědci určili, že lidská aktivita na nalezišti probíhala před 361 000 až 250 000 lety.miragenews+1

Strategie přežití založená na rostlinách

Nástroje odhalují, že raní lidé ve východní Asii vyvinuli odlišnou strategii přežití zaměřenou na sběr kořenů, hlíz a dalších podzemních rostlin. Důkazy na nalezišti zahrnují zbytky piniových oříšků, lískových ořechů, kiwi a vodních hlíz.independent+1

To ostře kontrastuje se současnými evropskými nalezišti, jako je Schöningen v Německu, kde byly dřevěné nástroje primárně loveckými pomůckami určenými k lovu velkých savců. „Objev zpochybňuje předchozí předpoklady o adaptaci raných lidí,“ vysvětlil Li.miragenews+2

Historický kontext

Objev v Gantangqingu představuje významný průlom v chápání raných lidských technologií ve východní Asii a poskytuje empirickou podporu dlouho diskutované „hypotéze o bambusových a dřevěných nástrojích“. Tato hypotéza naznačuje, že starověké populace ve východní Asii se silně spoléhaly na nástroje vyrobené z podléhajících materiálů, jako je dřevo a bambus, přičemž kamenné nástroje používaly primárně pro zpracovatelské úkoly. Naleziště bylo poprvé objeveno v roce 1984, přičemž hlavní vykopávky proběhly v letech 1989, 2014–2015 a 2018–2019.phys

Dřevěné artefakty z tohoto období (raný paleolit) jsou celosvětově mimořádně vzácné, protože dřevo se obvykle rychle rozkládá v důsledku mikrobiální aktivity, oxidace a zvětrávání. Mimo Afriku a západní Eurasii jsou dřevěné nástroje starší než 50 000 let v archeologických záznamech prakticky nepřítomny. Nástroje z Gantangqingu přežily díky výjimečným konzervačním podmínkám v jílovitých sedimentech s nízkým obsahem kyslíku na břehu starověkého jezera, což nabízí jedinečný pohled na pravěké technologie zpracování dřeva, které by jinak byly ztraceny v čase.chinadaily+1