Newsletter Subscribe
Enter your email address below and subscribe to our newsletter
[forminator_form id="25163"]

news.un+1news.un+1news.unRozvojový program OSN v neděli varoval, že ekonomické dopady vojenské eskalace na Blízkém východě nutí rozvojové země přesměrovat stovky miliard dolarů na dotace fosilních paliv, tedy peníze, které by jinak financovaly školy, nemocnice a klimatické programy.
Ve zprávě s názvem „Vojenská eskalace na Blízkém východě: Tlumení globálního šoku“ UNDP předpovídá, že globální dotace na fosilní paliva v roce 2026 vzrostou na 1,1 bilionu dolarů – zhruba o 410 miliard dolarů více než v roce 2025 – pokud se ceny ropy budou pohybovat v průměru kolem 88,60 dolaru za barel. V závažnějším scénáři, kdy ropa dosáhne 110 dolarů za barel, by dotace mohly vzrůst až na 1,43 bilionu dolarů.news.un+1
Zpráva zjišťuje, že země s nízkými a středními příjmy se spoléhají na dotace, cenové stropy a daňové úlevy, aby ochránily domácnosti před prudce rostoucími náklady na energie vyvolanými konfliktem. I když tato opatření poskytují krátkodobou úlevu, přicházejí s vysokými dlouhodobými náklady, vytlačují veřejné investice a uzamykají země v energetických systémech náročných na uhlík.developmentaid+2
UNDP konstatuje, že mnoho rozvojových zemí vstoupilo do této krize již zatíženo rostoucím dluhem. Očekává se, že průměrná rozvojová ekonomika letos vynaloží 9,5 procenta vládních příjmů na obsluhu dluhu – dvojnásobek podílu před deseti lety a nejvyšší úroveň za 25 let.news.un
„Peníze, které by měly budovat školy, nemocnice a systémy čisté energie, se používají pouze k udržení ekonomik nad vodou,“ uvedl administrátor UNDP Alexander De Croo.news.un
Téměř polovina nejchudších zemí světa je buď v dluhové tísni, nebo jí čelí vysoké riziko, což ponechává minimální fiskální prostor pro absorbování dodatečných nákladů na energie, aniž by byly obětovány rozvojové priority.news.un
De Croo vyzval k rozšíření přístupu k mezinárodnímu financování a rychlejším investicím do obnovitelné energie, přičemž krizi označil za důkaz, že energetickou bezpečnost a energetickou transformaci již nelze považovat za oddělené agendy. „Žádná země by neměla muset obětovat svůj budoucí rozvoj, aby zvládla krizi, kterou sama nevytvořila,“ řekl.news.un