Delfínka dny nesla mrtvé mládě v aktu smutku

Delfín skákavý jménem Fraggle byla pozorována, jak několik dní nese tělo svého dvoutýdenního mláděte estuárem Leschenault v Západní Austrálii, což mořští experti popisují jako rituál smutku, který zdůrazňuje hluboká emocionální pouta mezi kytovci.

Opakovaná ztráta matky

Geographe Marine Research, australská ochranářská organizace, která monitoruje populace delfínů podél pobřeží Západní Austrálie, zdokumentovala scénu koncem minulého týdne pomocí dronu. Organizace uvedla, že Fraggle nyní přišla o svá poslední čtyři mláďata a že výzkumníci výsledek očekávali poté, co pozorovali u novorozence vysokou dechovou frekvenci, což mohlo naznačovat zápal plic.nytimes+2

"Delfíni nosí svá zesnulá mláďata během období smutku, které může trvat mnoho dní, v určité fázi se však musí pustit a krmit se, aby přežili," napsala organizace v příspěvku na sociálních sítích, který se stal virálním. Výzkumníci poznamenali, že narození mláděte během zimy na jižní polokouli učinilo přežití obzvláště náročným.ndtv+1

Skupina se shromažďuje kolem truchlící matky

To, co vědcům na tomto případu přišlo obzvláště zarážející, bylo chování ostatních delfínů ve skupině. Záběry ukázaly členy skupiny, jak plavou po boku Fraggle, přičemž se věří, že někteří z nich připluli do estuáru z otevřeného oceánu. Lori Marino, neurovědkyně a prezidentka Whale Sanctuary Project, řekla pro The New York Times, že blízkost skupiny byla pozoruhodná. "Není to jen ona s mrtvým mládětem. Zdá se, že celá skupina uznává, že se zde děje něco významného," řekla Dr. Marino.kfoxtv+2

Estuár je domovem pouze malé rezidentní populace delfínů a novorozená mláďata jsou zde pozorována zřídka.kfoxtv

Dobře zdokumentované chování

Vědci tvrdí, že tento typ chování při smutku je u kytovců dobře zdokumentován. V roce 2018 byla kosatka jménem Tahlequah pozorována, jak nese své zesnulé mládě více než dva týdny a urazila více než tisíc mil poblíž Britské Kolumbie. Susana Monsó, filozofka a autorka knihy "Playing Possum: How Animals Understand Death," poznamenala, že to, co dělá smutek delfínů obzvláště pozoruhodným, je fyzická náročnost, která je s tím spojena. "To ztěžuje držení těla a demonstruje silnou vůli na straně matky," napsala.nytimes

Lauren Brandkamp, koordinátorka uvíznutí ve Whale and Dolphin Conservation North America, zdůraznila, že ačkoliv záběry hluboce rezonují s diváky, samotné chování by nemělo být překvapením. "Vytvářejí si pouta se svými potomky, stejně jako s ostatními členy své skupiny nebo druhu. Když dojde ke ztrátě života, prožívají podobný pocit smutku a zármutku," řekla.nytimes