37 sad ostatků v jedné nádobě řeší záhadu pohřbívání v Laosu

Archeologové pracující v severním Laosu objevili ostatky nejméně 37 lidí uvnitř jediné masivní kamenné nádoby, což nabízí první přímý důkaz, že záhadné nádoby roztroušené po vysočinách země byly používány jako vícegenerační společná pohřebiště. Zjištění, publikovaná 18. května v časopise Antiquity, vrhají nové světlo na jednu z nejtrvalejších archeologických záhad jihovýchodní Asie.sciencenews+1

Stoletá hádanka

Planina džbánů, která se nachází na náhorní plošině Xieng Khouang poblíž odlehlého města Phonsavan, obsahuje tisíce obřích kamenných nádob – některé váží několik tun –, které vědce mátly od té doby, co je ve 30. letech 20. století poprvé studovala francouzská archeoložka Madeleine Colani. Ačkoliv vědci dlouho tušili, že nádoby souvisejí s pohřebními praktikami, nikdo tuto teorii až dosud nepotvrdil definitivními fyzickými důkazy.newscientist+1

Dotyčná nádoba, označená jako Džbán 1 na lokalitě 75, měří přes dva metry v průměru a nachází se v zalesněné oblasti zhruba 70 kilometrů severovýchodně od Phonsavanu. Uvnitř vědci našli pravé stehenní kosti a lebky od 19 jedinců a zuby od 37 lidí, včetně dospělých a dítěte ve věku pouhých 18 měsíců.smithsonianmag+1

Generace mrtvých

Radiokarbonové datování osmi vzorků kostí a zubů odhalilo, že ostatky byly ukládány v průběhu přibližně 270 let, zhruba od roku 890 do 1160 n. l. Kosti byly rozčleněné – což znamená, že klouby byly odděleny ještě před umístěním do nádoby –, což naznačuje, že se jednalo o praxi sekundárního pohřbívání. Vedoucí výzkumnice Louise Skopal a její tým předpokládají, že těla byla nejprve umístěna do menších nádob nalezených v blízkosti, kde se maso nechalo rozložit, než byly očištěné kosti přeneseny do větší společné nádoby.anthropology+3

„Počet jedinců také naznačuje, že nádoby vlastnily rodiny nebo širší rodinné skupiny,“ poznamenala Skopal. „Pravděpodobně sloužily jako místa, kde se po generace prováděly obřady předků.“anthropology

Širší důsledky

Objev naznačuje, že tisíce podobných kamenných nádob v severním Laosu pravděpodobně sloužily k podobnému účelu, což poukazuje na rozsáhlý starověký pohřební komplex spojený s uctíváním předků. Některé nádoby také obsahovaly popel a spálené úlomky kostí z kremací, což je pozdější buddhistická tradice, což naznačuje, že nádoby mohly být znovu použity poté, co byl v regionu zaveden buddhismus. Nyní probíhá testování DNA, aby se zjistilo, jak byli jednotlivci vzájemně příbuzní.smithsonianmag+1