Eurozóna zaznamenala největší obchodní deficit od energetické krize v roce 2023

Eurozóna zaznamenala v květnu 2026 deficit obchodní bilance se zbožím ve výši 7,8 miliardy eur, což je největší schodek od energetické krize na začátku roku 2023, vyplývá z údajů zveřejněných Eurostatem v úterý. Tento údaj představuje prudké zhoršení oproti deficitu 1,0 miliardy eur v dubnu a kontrastuje s přebytkem 15,0 miliard eur ve stejném měsíci před rokem.tradingeconomics+2

Náklady na energie ženou dovoz vzhůru

Obrat do deficitu byl způsoben zvýšenými náklady na dovoz energií spojenými s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě, který narušil přepravní trasy a zvýšil ceny pohonných hmot v celé Evropě. Širší deficit obchodní bilance EU v oblasti energetiky se již v dubnu prudce prohloubil, kdy dovoz energií meziročně vzrostl o 27,7 procenta na 46 miliard eur. Finská národní banka v nedávné analýze poznamenala, že vysoké ceny energií prohloubily strukturální deficit v zahraničním obchodu s palivy, což představuje trvalou zátěž pro konkurenceschopnost eurozóny.aa+2

Sezónně očištěná data ukázala, že vývoz v eurozóně meziměsíčně mírně vzrostl, zatímco dovoz vykázal silnější zisky, což odráží neúměrný dopad dražších dodávek paliv. Tento trend pokračuje ve zhoršování, které je patrné od začátku roku: v prvním čtvrtletí roku 2026 se celkový přebytek zboží v EU téměř snížil na polovinu, na 12,7 miliardy eur z 23,6 miliardy eur ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025.europa+2

Jestřábí postoj ECB podporuje euro

Navzdory slabým obchodním údajům se pár EUR/USD udržel na pevných pozicích, podpořen očekáváním dalšího zpřísňování měnové politiky ze strany Evropské centrální banky. ECB na svém červnovém zasedání zvýšila depozitní sazbu o 25 bazických bodů na 2,25 procenta – poprvé od roku 2023 – s odkazem na inflační tlaky spojené s konfliktem na Blízkém východě. Tržní ceny naznačují další zvýšení již v září, přičemž tvůrci politik proti tomuto časovému rámci téměř nevystupují.twentyfouram+1

Obchodní údaje doplňují složité pozadí pro představitele ECB, kteří musí vyvážit setrvačnou inflaci a slábnoucí vnější poptávku. Průmyslová produkce v eurozóně v květnu meziměsíčně klesla o 0,2 procenta a meziročně o 1,2 procenta, uvedl Eurostat samostatně 15. července.europa