Newsletter Subscribe
Enter your email address below and subscribe to our newsletter

newsmax+2.newsmax+1.newsmax+1.newsmax.newsmax.Archeologové v centrálním Izraeli odkryli to, co považují za jedno z nejstarších pohřebišť na světě, obsahující lidské ostatky staré 100 000 let, které byly pečlivě uspořádány do obřadních poloh spolu s rituálními předměty. Objev v jeskyni Tinshemet nabízí nové poznatky o původu lidských pohřebních praktik a raném symbolickém chování.
Zjištění, publikovaná v časopise Nature Human Behaviour začátkem tohoto roku, představují první pohřby ze středního paleolitu objevené za více než 50 let. Vědci odkryli ostatky pěti raných lidí, včetně dvou kompletních koster a tří izolovaných lebek, všechny umístěné v fetální poloze v záměrně vykopaných jámách.newsmax+2
„Je to úžasná revoluční inovace pro náš druh,“ řekl podle Newsmax Yossi Zaidner, jeden z vedoucích vykopávek a profesor archeologie na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. „Je to vlastně poprvé, kdy začínáme toto chování používat.“newsmax
Kostry byly doprovázeny předměty, které zřejmě měly obřadní význam, včetně čedičových oblázků, zvířecích pozůstatků a více než 500 úlomků okru – načervenalého pigmentu vytvořeného zahříváním kamenů bohatých na železo. Některé z těchto materiálů pocházely ze stovek kilometrů daleko, což naznačuje jejich důležitost v rituálních praktikách.abcnews.go+1
K zachování lokality přispěl popel z častých ohňů, pravděpodobně používaných při rituálech, který se smísil s dešťovou vodou a kyselým vápencem v Izraeli, čímž vytvořil optimální podmínky. Jedna kostra byla tak dobře zachovalá, že archeologové mohli pozorovat propletené prsty s rukama sepjatýma pod hlavou.newsmax
Christian Tryon, profesor na University of Connecticut, který se na studii nepodílel, řekl několika médiím, že nálezy z Tinshemet posilují dřívější objevy z podobných pohřebišť v severním Izraeli – jeskyní Skhul a Qafzeh – datovaných do stejného období. „S těmito lokalitami bylo tolik nejistot, ale toto potvrzuje, že jde o vzorec, který známe, a skutečně zpřesňují data,“ řekl Tryon.newsmax+1
Vykopávky, vedené vědci z Hebrejské univerzity a Telavivské univerzity, probíhají od roku 2016 za použití jemných nástrojů připomínajících zubařské náčiní kvůli zcementovaným sedimentům v lokalitě. Práce postupuje pomalu, odstraňuje se pouze pět centimetrů sedimentu za sezónu ve srovnání s typickými 40–50 centimetry na jiných pravěkých lokalitách.timesofisrael+1
Během tohoto období sloužil Izrael jako klíčový geografický most, kde se neandrtálci z Evropy a Homo sapiens z Afriky setkávali, interagovali a pravděpodobně se křížili. Odborníci zatím definitivně neurčili, zda ostatky z Tinshemet patří neandrtálcům, Homo sapiens, hybridní populaci nebo úplně jiné lidské skupině. Jedinečná poloha tohoto regionu usnadnila výměnu znalostí a možná i sdílení kulturních praktik, jako jsou pohřební rituály, mezi různými ranými lidskými skupinami.newsmax
Vznik pohřebních praktik se shodoval s dalšími symbolickými chováními, včetně rané výroby šperků a malování na tělo, které archeologové interpretují jako způsoby vyjádření skupinové identity. Israel Hershkovitz, spoluvedoucí lokality Tinshemet, poznamenává, že koncept hřbitovů symbolizoval územní nároky – kulturní praxi, která rezonuje celou lidskou historií až do současnosti. Jak vysvětlil Hershkovitz, pohřby představovaly „druh nároku, který vznášíte vůči sousedům, když říkáte: ‚toto je moje území, tato část země patří mému otci a mému předkovi.‘“newsmax