Newsletter Subscribe
Enter your email address below and subscribe to our newsletter
[forminator_form id="25163"]

nytimes+1nytimesi24news+1Spojené státy a Izrael vstoupily do války proti Íránu v únoru 2026 s tajným plánem povýšit bývalého prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda na nového vůdce země po atentátu na nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, uvádí zpráva The New York Times zveřejněná 19. května s odvoláním na americké představitele.nytimes
Odhalení odkrývá plný rozsah ambicí na změnu režimu, které stály v pozadí americké vojenské kampaně Operation Epic Fury a izraelské operace Roaring Lion, které začaly masivními nálety 28. února 2026.thesoufancenter+1
Izraelem vyvinutá strategie předpokládala vícestupňový kolaps íránské vlády, počínaje leteckou kampaní, při níž zahynul Chameneí a další vysocí představitelé. Ahmadínežád, který byl íránským prezidentem v letech 2005 až 2013 a byl známý svými výzvami k „vymazání Izraele z mapy“, byl podle zprávy Times o plánu konzultován.i24news+1
První den války cílil izraelský nálet na Ahmadínežádovo sídlo v Teheránu – nikoliv aby ho zabil, ale aby eliminoval členy Revolučních gard, kteří ho hlídali a drželi v určité formě domácího vězení. Bývalý prezident, kterému íránská Rada dohlížitelů třikrát zakázala znovu kandidovat, nálet přežil, ale po této těsné zkušenosti ztratil v iniciativu důvěru.nytimes
Jeho současné místo pobytu a stav zůstávají nejisté, protože se od začátku války neobjevil na veřejnosti.nytimes
Širší strategie se rychle rozpadla. Izrael předpokládal, že po úderech a plánované kurdské mobilizaci – ke které nikdy nedošlo – bude íránský režim dostatečně destabilizován, aby se zhroutil pod politickým tlakem, což umožní převzít moc alternativní vládě. Íránský politický systém se však ukázal jako odolnější, než se očekávalo. Během několika dní po Chameneího smrti oznámil íránský prezident Masúd Pezeškiján, že nová vládní rada „zahájila svou práci“, a režim nahradil Chameneího jeho synem Modžtabou Chameneím.aljazeera+2
Reakce Íránu na údery byla také mnohem rozsáhlejší, než se očekávalo, s koordinovanými útoky raket a dronů cílícími nejen na Izrael, ale i na americké základny v Bahrajnu, Kataru, SAE, Kuvajtu, Jordánsku a Saúdské Arábii.understandingwar+1
Výběr Ahmadínežáda jako potenciálního nástupce podtrhl neobvyklé kalkulace za válečným plánem. Prezident Trump veřejně spekuloval, že by bylo ideální, kdyby kontrolu převzal „někdo zevnitř“ Íránu, ale volba postavy definované nepřátelstvím vůči Washingtonu i Tel Avivu od počátku vyvolávala otázky o soudržnosti plánu. Ahmadínežád se od té doby od iniciativy distancoval.youtube+1