Neolitičtí zemědělci uchovávali odpad doma, což vědce mate

Nový archeologický projekt zahájený tento týden si klade za cíl odhalit, jak první evropští zemědělci nakládali s odpadem při přechodu k usedlému životu před zhruba 8 000 lety, a nabízí poznatky, které by mohly přetvořit moderní přístupy k odpadu.york+2

Výzkum, který 24. listopadu oznámila Yorská univerzita, zkoumá zarážející praxi: na rozdíl od dnešních metod likvidace si neolitické komunity často ponechávaly odpadky v jámách uvnitř svých usedlostí, místo aby je odnášely pryč. Toto kontraintuitivní chování může podle vědců odhalovat rané koncepty vlastnictví a recyklace, které o tisíciletí předcházejí současnému nakládání s odpady.independent+2

Odpovědnost a opětovné použití

„Uchovávání odpadků v blízkosti domova by mohlo naznačovat pocit vlastnictví – cítili odpovědnost za svůj odpad, a proto se rozhodli řešit jej v blízkosti svého domova?“ uvedla profesorka Penny Bickle z katedry archeologie Yorské univerzity. Tato praxe může také naznačovat, že raní zemědělci chápali, že vyhozené předměty „by mohly být potenciálně znovu použity“, což zpochybňuje západní předpoklady o likvidaci odpadu.york+1

Projekt s oficiálním názvem „RENEW – From Refuse to Resource“ je spoluprací mezi Yorskou univerzitou a Svobodnou univerzitou v Berlíně s partnery v Rakousku, Polsku, Rumunsku, Srbsku a na Slovensku. Tým, který je společně financován Německou výzkumnou nadací (Deutsche Forschungsgemeinschaft) a Radou pro výzkum umění a humanitních věd, bude studovat čtyři archeologická naleziště od Balkánu až po pobřeží Baltského moře.dfg+2

Emocionální vazby

Dr. Bruno Vindrola-Padros z Univerzity Christiana Albrechta v Kielu vyvinul techniky pro detekci znovu použité keramiky, čímž odhalil některé z nejstarších forem recyklace. „Jedním z možných vysvětlení pro uchovávání odpadu v blízkosti domova je emocionální důvod – tyto předměty mají často význam přesahující jejich praktické využití, jak dokazuje jejich zahrnutí do pohřebních rituálů,“ řekl.york+1

Výzkum se zaměřuje především na keramiku, která přežívá tisíce let, a zvířecí kosti, které podléhají zkáze snadněji. Pomocí vědeckých technik a digitálních nástrojů budou vědci rekonstruovat „životní příběhy“ vyhozených předmětů, aby pochopili, jak odpad ovlivňoval domácnosti, vesnice a každodenní rutinu.independent+2

Profesorka Henny Piezonka z Institutu prehistorické archeologie Svobodné univerzity v Berlíně zdůraznila současný význam: „Dnes vnímáme odpadky jako problém, ale viděli to tak i raní zemědělci?“ Tým doufá, že pochopení minulých strategií nakládání s odpady by mohlo inspirovat nové myšlení o moderních návycích při likvidaci odpadu.miragenews+3