Nagel z ECB říká, že je „příliš brzy“ volat po dalším zvyšování sazeb

Prezident Bundesbanky Joachim Nagel uvedl, že je „příliš brzy“ na to, aby se zavázal k dalším zvyšováním úrokových sazeb, i když varoval, že šok z cen energií v důsledku konfliktu na Blízkém východě zůstává v ekonomice eurozóny zakořeněn a udrží inflaci na vysoké úrovni po celá léta.

Nagel v Sintře volí opatrný tón

V úterý v rozhovoru pro CNBC na okraj fóra ECB o centrálním bankovnictví v portugalské Sintře Nagel uvedl, že očekává, že inflace zůstane v blízké budoucnosti „výrazně nad“ 2% cílem ECB. „Šok z cen energií, který začal tím konfliktem na Blízkém východě, neskončil. Je stále v systému,“ řekl.econostream-media+1

Na otázku, zda je zapotřebí jedno nebo více dalších zvýšení sazeb, Nagel odmítl podpořit další zpřísňování. „Myslím, že je příliš brzy na takové rozhodnutí. Myslím, že měnová politika musí zůstat ostražitá,“ řekl a dodal, že červnové rozhodnutí zvýšit sazby o 25 bazických bodů bylo správné vzhledem k tehdejšímu „jasnému obrazu“ inflace nad cílem.econostream-media

Nejnovější prognózy zaměstnanců ECB předpokládají, že celková inflace bude v roce 2026 činit v průměru 3,0 %, v roce 2027 2,3 % a k 2% cíli se vrátí až v roce 2028. Nagel tento časový rámec zopakoval a uvedl, že inflace „zůstane na vyšší úrovni v roce 2027 a v roce 2028 se vrátí k našemu cíli“.ecb.europa+2

Cesta sazeb zůstává nejistá

ECB 11. června zvýšila sazbu vkladové facility na 2,25 % – poprvé od září 2023 – s odkazem na inflační tlaky vyvolané válkou na Blízkém východě a následným prudkým nárůstem nákladů na energie. Rozhodnutí bylo jednomyslné.global.morningstar+2

Trhy nyní pozorně sledují zasedání 23. července. Podle agentury Reuters by inflace v eurozóně mohla zůstat nad cílem po určitou dobu, i kdyby mírová dohoda vydržela. Nástroje pravděpodobnosti úrokových sazeb ukazují, že trhy oceňují mírné šance na pohyb v červenci, přičemž podstatnější očekávání se budují pro pozdější část roku.lseg+2

Širší souvislosti

Obrat ECB zpět ke zvyšování sazeb přišel po sedmi po sobě jdoucích zasedáních, kdy sazby držela stabilní, protože válka na Blízkém východě – která vypukla začátkem roku 2026 – uzavřela Hormuzský průliv a prudce zvýšila ceny energií. Celková inflace v eurozóně v dubnu vzrostla na 3,2 %, přičemž ceny energií meziročně vzrostly o téměř 11 %.cnbc+2

Nagelovy umírněné poznámky naznačují, že Rada guvernérů nespěchá s dalšími kroky a dává přednost posouzení toho, jak se energetický šok promítne do ekonomiky, před svým dalším rozhodnutím. „Nyní musíme počkat,“ řekl.econostream-media