Historický obrat: Řecko si půjčuje levněji než Francie

V proměně, která by se před deseti lety zdála nemyslitelná, si Řecko nyní půjčuje na mezinárodních dluhopisových trzích levněji než Francie. Jde o obrat, který v jediném výrazném údaji shrnuje měnící se fiskální situaci v Evropě.

Podle Euronews se výnosy desetiletých řeckých vládních dluhopisů pohybují kolem 4,28 %, zatímco Paříž platí zhruba 4,50 %. V březnu 2012 byly pozice obrácené téměř absurdním způsobem: Řecko bylo z trhů vytlačeno s výnosy blížícími se 40 %, zatímco Francie si půjčovala za méně než 3 %.euronews

Jak Atény předběhly Paříž

Tento posun odráží rozdílné fiskální trajektorie, nikoliv absolutní měřítko ekonomické velikosti. Řecký veřejný dluh, i když stále patří k nejvyšším v Evropě (143,5 % HDP), za poslední rok klesl o 9,4 procentního bodu. Evropská komise očekává, že do roku 2027 klesne na 134,4 %. Řecko uzavřelo loňský rok s rozpočtovým přebytkem 1,7 % HDP a jeho ekonomika roste tempem blízkým 2 %.euronews

Francie se pohybuje opačným směrem. Její deficit loni dosáhl 5,1 % HDP a 11. září ministr financí Roland Lescure snížil vládní prognózu růstu pro rok 2026 na polovinu, tedy na 0,5 %, a opustil cíl pětiprocentního deficitu, na kterém byl rozpočet postaven. Národní statistický úřad INSEE je ještě pesimističtější, předpovídá růst 0,4 % a označuje Francii za jedinou velkou vyspělou ekonomiku, u níž se letos očekává zpomalení.brusselssignal+1

Klíčovou strukturální výhodou Řecka je, že většina jeho dluhu je dlužena evropským veřejným institucím s dlouhou splatností a fixními koncesními sazbami, přičemž průměrná splatnost přesahuje 18 let a roční náklady na obsluhu činí pouhých 1,94 %. Francie naproti tomu musí neustále rolovat splatné dluhopisy za dnešních vyšších sazeb. Její účet za obsluhu dluhu směřuje letos k 65 miliardám eur, což je zhruba o 4,5 miliardy eur více, než bylo v rozpočtu, a platby úroků se tak stávají jednou z největších položek státních výdajů.ft+2

Varovné signály z trhů

Morgan Stanley ↘ 0.15% doporučila klientům zaujmout krátké pozice na francouzský a belgický vládní dluh s odkazem na nedostatečnou fiskální konsolidaci v obou zemích. Francie plánuje letos vydat střednědobé a dlouhodobé dluhopisy v hodnotě 310 miliard eur, zatímco Řecko pouze 8 miliard eur. Rozpětí mezi výnosy francouzských a německých desetiletých dluhopisů se rozšířilo na zhruba 0,9 procentního bodu, což je nejvíce od dluhové krize v eurozóně.brusselssignal+1

Ekonom Jean-Pierre Petit na akci v Monaku 11. září varoval před možným argentinským scénářem pro Francii, tedy cyklem rostoucího dluhu, politické patové situace a dlouhodobého ekonomického úpadku, a předpověděl, že veřejný dluh by mohl do roku 2030 vyšplhat k 130 % HDP. Komentátor deníku Le Figaro Renaud Girard to vyjádřil přímočařeji, když Francii označil za finanční ostudu Evropy a poznamenal, že Paříž si nyní půjčuje za vyšší sazby než Portugalsko, Španělsko, Řecko a Itálie.monacolife+1

Žádný bankrot, ale měnící se kalkulace

Nikdo nepočítá s francouzským státním bankrotem. Paříž si udržuje hluboké kapitálové trhy, velkou základnu domácích úspor a úvěrový rating o několik stupňů vyšší než Atény. Směr vývoje však investory znepokojuje. Roztříštěný francouzský parlament a blížící se prezidentské volby příští jaro ztížily fiskální rozhodování, zatímco Řecko, které bylo kdysi hodnoceno pod investičním stupněm, nyní drží investiční ratingy se stabilním výhledem od všech tří hlavních agentur.euronews

Jak varoval Účetní dvůr, účet za úroky Francie by se mohl do roku 2029 přiblížit 100 miliardám eur a OECD varovala, že bez politických změn by francouzský dluh mohl do roku 2050 dosáhnout zhruba 200 % HDP.euronews