Člen rady ECB Kocher vyloučil snížení sazeb, zatímco „jestřábi“ v Sintře zmírnili postoj

Člen Rady guvernérů Evropské centrální banky Martin Kocher v úterý uvedl, že příští politická rozhodnutí ECB se budou týkat buď dalšího zvyšování úrokových sazeb, nebo jejich ponechání na stabilní úrovni, čímž vyloučil jakýkoli návrat k uvolňování, zatímco v eurozóně přetrvávají inflační tlaky.x+1

Kocherovy poznámky, pronesené na okraj fóra ECB o centrálním bankovnictví v portugalské Sintře, zazněly v době, kdy se sbor kolegů z řad tvůrců politik postavil proti potřebě bezprostředního dalšího zpřísňování a naznačil, že červnové zvýšení sazeb může být prozatím ojedinělým krokem.ecb.europa+1

V Sintře dominují holubičí hlasy

Nejjasnější signál vyslal lotyšský zástupce Martins Kazaks, který pro Bloomberg uvedl, že není „žádná naléhavost“ v červenci opět zvyšovat sazby, a poznamenal, že mírové úsilí na Blízkém východě vedlo k poklesu cen ropy a snížení inflačních rizik. Belgický zástupce Pierre Wunsch tento názor podpořil a uvedl, že argumenty pro další zvýšení „nejsou tak silné“, jak se zdálo po červnovém zasedání, i když dodal, že pokud by bylo potřeba, ECB by měla „jednat rychle“.econostream-media+2

Maltský zástupce Alexander Demarco již dříve naznačil, že vzhledem k tomu, že inflační očekávání jsou „poměrně dobře ukotvena“, není po červnovém rozhodnutí současná potřeba mnoha následných zvyšování sazeb.bloomberg

Nagel nechává možnosti otevřené

Prezident Bundesbanky Joachim Nagel zvolil opatrnější tón. V rozhovoru pro CNBC v Sintře varoval, že šok z cen energií v důsledku konfliktu na Blízkém východě „je stále v systému“ a že inflace zůstane až do roku 2026 „výrazně nad naším cílem“, v roce 2027 zůstane zvýšená a k 2% cíli se vrátí až v roce 2028. Odmítl však podpořit další zvyšování sazeb s tím, že „je příliš brzy na takové rozhodnutí“ a že si „ponechá všechny možnosti otevřené“ pro zasedání v červenci a září.econostream-media+3

ECB 11. června zvýšila depozitní sazbu o 25 bazických bodů na 2,25 % – poprvé od září 2023 – poté, co válka v Íránu v květnu vyhnala inflaci v eurozóně na 3,2 %. Zaměstnanecké projekce nyní počítají s tím, že celková inflace bude v roce 2026 činit v průměru 3,0 % a v roce 2027 2,3 %.euronews+2

Trhy oceňují ponechání sazeb na zasedání 23. července, přičemž predikční trhy ukazují 96% pravděpodobnost, že k žádné změně nedojde, zatímco zářijové zvýšení zůstává zhruba padesátiprocentní. Nedávný ústup cen ropy, vyvolaný obnovenými diplomatickými kontakty mezi USA a Íránem, zmírnil tlak na tvůrce politik, aby znovu brzy jednali.cnbc+3