Archeologové našli trilobitový amulet v římské hornické osadě

Vykopávky v osadě A Cibdá de Armea v galicijském Španělsku odhalily první trilobitovou fosilii, která kdy byla nalezena v římském archeologickém kontextu – vzorek ze středního ordoviku objevený v římském domus vysokého postavení, záměrně upravený sedmi výraznými ploškami opotřebení, aby sloužil jako ochranný amulet v kulturním rámci tohoto prosperujícího hornického města, které vzkvétalo mezi 1. a 3. stoletím n. l.

Archeologický objev v A Cibdá de Armea

Archeologické naleziště A Cibdá de Armea, které se nachází poblíž Allarizu v galicijském Španělsku, představuje významný historicko-archeologický komplex rozkládající se kolem stejnojmenného kopce. Tato osada vzkvétala jako prosperující hornické město mezi 1. a 3. stoletím n. l. během římské okupace Hispánie. Naleziště poskytlo pozoruhodné poznatky o římské materiální kultuře a zvyklostech v severozápadní Iberii.encyclopedia+1

Trilobitový amulet byl objeven v troskách římského domus (domu), obklopen předměty denní potřeby, včetně keramiky, mincí, střepů skla a zvířecích kostí. To, co činí tento objev obzvláště významným, je jeho archeologický kontext na smetišti domácnosti vysokého postavení, což naznačuje, že fosilie patřila osobě určitého významu v komunitě. Umělá úprava vzorku – vyznačující se sedmi výraznými ploškami opotřebení na ventrálním povrchu – naznačuje záměrnou lidskou úpravu, aby byl vytvořen nositelný předmět, pravděpodobně sloužící talismanovým účelům v rámci římského kulturního rámce.arkeonews+1

Úpravy římských ochranných amuletů

Římské ochranné amulety byly vyráběny pomocí specifických technik pro zvýšení jejich duchovní účinnosti. Pro chlapce byla bulla obvykle kulatý přívěsek často vyrobený ze zlata (pro bohaté rodiny) nebo kůže (pro chudší), symbolizující mládí a nabízející ochranu až do dospělosti. Dívky nosily lunulu, přívěsek ve tvaru půlměsíce navržený k odvrácení zlých duchů, který před svatbou věnovaly Venuši. Oba typy mohly být vytvořeny pomocí různých technik zpracování kovů, včetně repoussé (tepání vzorů ze zadní strany), filigránu (dekorativní drátování) a granulace (připevňování drobných zlatých zrnek do vzorů).angelicscalliwags+1

Proces úpravy byl pečlivý a účelný. Amulety často obsahovaly záměrně nepravidelné vzory – na rozdíl od moderních replik s jejich průmyslovou přesností – což jim dodávalo osobitou ruční estetiku, která byla v římské kultuře ceněna. Specializovanější ochranné předměty zahrnovaly lamellae (tenké kovové pláty) s vyrytými magickými symboly a textem, jako například zlatý amulet nalezený v Cholsey navržený k zajištění bezpečného porodu pro „Fabii, dceru Terentie“. Fyzická transformace přírodních objektů, jak je vidět u trilobitové fosilie, obvykle zahrnovala vytváření montážních otvorů, leštění povrchů nebo přidávání dekorativních prvků pro zvýšení jejich vnímaných magických vlastností a zároveň jejich nositelnost.timesancient+1

prosperující hornické město, které vzkvétalo mezi 1. a 3. stoletím n. l.

Římané přeměnili Hispánii v jeden z nejvýznamnějších těžařských regionů impéria, přičemž operace se rozšířily do mnoha provincií včetně Galicie, kde vzkvétala A Cibdá de Armea. Minerální bohatství Španělska bylo legendární, s nalezišti jako Las Médulas – nyní památka světového dědictví UNESCO – kde Římané používali dramatickou techniku ruina montium (boření hor), využívající masivní hydraulickou sílu k těžbě zlata doslova hroucením úbočí hor. Tento inženýrský zázrak zanechal za sebou charakteristickou červeno-oranžovou krajinu, která je viditelná dodnes.whc.unesco+1

Hornické osady v celé římské Hispánii se lišily specializací, od těžby zlata v Las Médulas po těžbu stříbra poblíž Carthago Nova (dnešní Cartagena), která zaměstnávala 40 000 pracovníků a generovala Římu 25 000 drachem denně podle starověkých zpráv. Další významné operace zahrnovaly produkci mědi a železa v Munigua, různorodé doly v Mazarrónu (200 na železo, 100 na olovo a stříbro, 5 na měď) a unikátní těžbu lapis specularis (krystalizovaný sádrovec) v Segobriga. Tato hornická města obvykle disponovala sofistikovanou infrastrukturou včetně sléváren, zpracovatelských oblastí a někdy i pevností, vedle standardního římského městského vybavení, jako jsou fóra, lázně a chrámy – důkaz bohatství generovaného těžbou nerostů, které pohánělo jak místní prosperitu, tak širší imperiální ekonomiku.wikipedia+4