Maďarsko zveřejnilo online archivy tajné policie z komunistické éry

Maďarsko ve středu 4. listopadu zpřístupnilo záznamy tajné policie z komunistické éry ve vyhledávatelné online databázi a po více než 36 letech od konce vlády jedné strany zveřejnilo přibližně 60 000 jmen. Premiér Péter Magyar uvedl, že tento krok naplňuje dlouho nesplněný slib demokratické transformace země, uvedla agentura Reuters.reuters.com

„Po 36 letech konečně naplňujeme to, co bylo kdysi jedním z klíčových slibů změny režimu v roce 1990 – slib, který byl později popírán a o kterém se lhalo,“ řekl Magyar na brífinku ve státním bezpečnostním archivu, jak uvedla agentura AFP. Požádal Maďary, „aby s tímto dlouho očekávaným zveřejněním dokumentů zacházeli s důstojností a lidskostí“, a dodal, že „mnoho rodin nyní bude čelit obtížným informacím, které se často týkají zesnulého člena jejich rodiny“.politico.eu+2

Co databáze obsahuje

Záznamy jsou dostupné na webu nyitottaktak.hu. Typický záznam obsahuje skutečné jméno informátora, krycí jméno, datum narození, adresu, jméno matky, důvod náboru (dobrovolný, vydírání nebo nátlak) a řídícího důstojníka, uvedla BBC. Dosud mohli lidé mimo výzkumnou komunitu nahlížet pouze do spisů o sobě nebo svých blízkých příbuzných. Spuštění databáze se shodovalo se 70. výročím sovětského potlačení povstání v roce 1956.bbc.com+1

Druhá várka přibližně 9 000 podrobnějších náborových spisů, známých jako „B-složky“, má být zveřejněna do 25. února 2027. Citlivé údaje, jako je sexuální orientace, zdravotní stav a závislosti, budou redigovány a vláda plánuje zřídit poradenské linky pro dotčené osoby.afp.com+2

Mezery a varování

Odborníci z archivu odhadují, že tajná policie během čtyř desetiletí využila přibližně 150 000 informátorů, ale záznamy se dochovaly pouze u zhruba třetiny z nich. Mnoho spisů bylo zničeno v roce 1956 a znovu v letech 1988–1989. Databáze obsahuje i lidi, kteří byli pouze osloveni nebo vytipováni k náboru, takže jméno v ní samo o sobě nedokazuje spolupráci. Ředitel archivu Bendegúz Gergő Cseh varoval, že „nelze věřit všemu, co státní bezpečnostní složky a jejich spisy tvrdí“. Otec ministra kultury Zoltána Tarra se ve spisech objevuje, ačkoliv Tarr obdržel oficiální potvrzení, že jeho otec nikdy nebyl agentem.dw.com+3

Politické dopady

Magyar, který v dubnových volbách porazil Viktora Orbána, v září prosadil zákon, který archivy otevřel. Existovaly zvěsti, že Orbán byl informátorem, ale jeho jméno v databázi nebylo. V úterý uvedl, že spolupráci odmítl, když byl osloven během své vojenské služby. Historik Krisztián Ungváry argumentoval, že občané mají právo vědět, co o nich stát zaznamenal. Historička a europoslankyně za stranu Naše vlast Zsuzsanna Borvendég varovala, že zveřejňování jmen bez kontextu může veřejnost uvést v omyl.reuters.com+3