Přeživší se po staletí vraceli žít do trosek Pompejí

Nové archeologické důkazy potvrzují, že přeživší a nově příchozí se vrátili žít do trosek Pompejí po ničivé erupci Vesuvu v roce 79 n. l., která zabila až pětinu z 20 000 obyvatel městaeuronews+1.
Vykopávky v Insula Meridionalis odhalují, že tato komunita po erupci přeměnila zničené město na provizorní osadu pro přežití, obývala horní patra a přízemí přeměnila na sklepy s pecemi a mlýnyeuronews+1.
Neformální osada se skládala z přeživších, kteří si nemohli dovolit se přestěhovat, a nově příchozích, kteří hledali úkryt nebo doufali, že v troskách najdou cennosti, a žili v nejistých podmínkách bez běžné infrastruktury římského městacbsnews+1.
Archeologické nálezy zahrnují keramické střepy, úlomky mramoru a dokonce i ostatky novorozence pohřbeného mezi lety 100–200 n. l., což dokazuje, že život na místě pokračoval po staletíiflscience.
Tato postapokalyptická komunita přetrvala až do 5. století, kdy ji erupce Pollena pravděpodobně přinutila k definitivnímu opuštění, ačkoliv důkazy o opětovném osídlení byly dřívějšími archeology, zaměřenými na slavné fresky, často přehlíženyeuronews+1.

Archeologové objevili nové důkazy potvrzující, že se přeživší vrátili žít mezi trosky Pompejí poté, co Vesuv v roce 79 n. l. pohřbil starověké římské město, a přeměnili je na provizorní tábor, který přetrval po staletí.

Nálezy, které ve středu oznámil Archeologický park Pompeje, odhalují, že někteří přeživší, kteří si nemohli dovolit přestěhovat se jinam, se vrátili na zničené místo. Přidali se k nim nově příchozí, kteří hledali úkryt a doufali, že v troskách najdou cenné předměty.euronews+2

Život mezi troskami

Osada po erupci byla na hony vzdálená prosperujícímu římskému městu, které kdysi hostilo více než 20 000 obyvatel. „Díky novým vykopávkám je nyní obraz jasnější: Pompeje po roce 79 se znovu objevují, více než město, jako nejistá a šedá aglomerace, druh tábora, favela mezi stále rozpoznatelnými ruinami Pompejí, které kdysi byly,“ řekl Gabriel Zuchtriegel, ředitel archeologického naleziště.cbsnews+1

Nedávné vykopávky z Insula Meridionalis (Jižní blok) ukazují, že obyvatelé přizpůsobili trosky pro přežití. Obývali horní patra budov, která zůstala nad popelem, zatímco bývalá přízemí přeměnili na sklepy vybavené pecemi a mlýny. Podle vědců této neformální osadě chyběla infrastruktura a služby typické pro římské město.euronews+1

Archeologické důkazy

Důkazy zahrnují keramické střepy, úlomky mramoru a dokonce i ostatky novorozence pohřbeného v sedimentu datovaném mezi lety 100 až 200 n. l. Tyto artefakty potvrzují, že se život na místo vrátil, a to i přes drsné podmínky.iflscience

Archeologická data naznačují, že tato komunita po erupci mohla pokračovat až do 5. století, kdy další sopečná událost známá jako „erupce Pollena“ pravděpodobně vynutila konečné opuštění lokality.euronews

Dříve přehlížená historie

Ředitel lokality Zuchtriegel poznamenal, že důkazy o opětovném osídlení byly detekovány již dříve, ale byly často smeteny během dřívějších vykopávek zaměřených na zpřístupnění slavných pompejských fresek a neporušených domů. „Slabé stopy po opětovném osídlení lokality byly doslova odstraněny a často smeteny bez jakékoli dokumentace,“ vysvětlil.cbsnews+1

Katastrofální erupce zabila odhadem 15–20 % populace Pompejí, většinou v důsledku tepelného šoku, když město pokryly plyny a popel. Dnes zůstávají Pompeje druhou nejnavštěvovanější turistickou destinací v Itálii po římském Koloseu, v roce 2024 přilákaly 4,17 milionu návštěvníků.cbsnews

Zdroje (20)