Odliv kapitálu z Ruska za 25 let přesáhl 1 bilion dolarů

Odliv kapitálu z Ruska za posledních 25 let překonal celý roční hrubý domácí produkt země a odčerpal více než 1 bilion dolarů z ekonomiky, která je nyní zasažena válečnými náklady, ukrajinskými útoky drony a prohlubující se krizí důvěry veřejnosti v bankovní systém.

Čtvrtstoletí krvácení bohatství

Výpočty ruského Centra pro makroekonomickou analýzu a krátkodobé prognózy (CMAFP), orgánu blízkého Kremlu, ukazují, že kumulativní odliv kapitálu z reálného sektoru mezi lety 2001 a 2025 přesáhl 110 % HDP, přičemž celkový odliv napříč ekonomikou dosáhl 130 % HDP, uvádí The Moscow Times. Během posledního desetiletí reálný sektor ztrácel zhruba 3 % HDP ročně, zatímco celkový odliv činil v průměru 4 % až 5 % HDP za rok.united24media+2

Centrální banka Ruska po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022 utajila podrobné údaje o odlivu ze soukromého sektoru, ale její dřívější záznamy ukazují kumulativní odliv 780,8 miliardy dolarů mezi lety 2001 a 2021 a 907,4 miliardy dolarů od roku 1994. The Moscow Times odhaduje, že celková částka nyní přesáhla 1 bilion dolarů. Rekordním rokem byl rok 2022, kdy ze země uprchlo více než 12 % HDP, zatímco západní firmy odcházely a statisíce ruských občanů přesouvaly úspory do zahraničí.unn+2

Čerstvé odlivy a krize důvěry v banky

Trend se v roce 2026 zrychlil. Centrální banka oznámila rekordních 12,2 miliardy dolarů v nezaznamenaných odlivech kapitálu pouze za druhé čtvrtletí, což je 8,7krát více než v prvním čtvrtletí a nejvíce od začátku vedení záznamů v roce 1994. Mezi únorem a červencem vybrali ruští občané z bank téměř 2,6 bilionu rublů (32,5 miliardy dolarů), čímž objem hotovosti v oběhu přesáhl 21,5 bilionu rublů. Do srpna 37 % respondentů průzkumu označilo fyzickou hotovost za nejlepší způsob ukládání úspor, čímž poprvé od konce roku 2022 překonala bankovní vklady.ground+1

Organizace CMAFP napojená na Kreml již koncem roku 2025 varovala, že Rusku by do října 2026 mohla hrozit systémová bankovní krize, pokud by střadatelé začali ve velkém vybírat peníze, což je scénář, který se nyní zdá být realitou.themoscowtimes

Válečné náklady prohlubují škody

Ukrajinské útoky drony na rafinerie, přístavy a sklady elektronického obchodu prohloubily ekonomickou zátěž Ruska. Vladimir Putin 1. září přiznal, že útoky způsobily škody ve výši zhruba 1 % HDP. Deník Le Monde uvedl, že útoky snížily ruskou kapacitu rafinace ropy o 20 % až 30 % a snížily federální příjmy z ropy a plynu o zhruba 1 500 miliard rublů. Roční inflace v září překročila 6 % a očekává se, že do konce roku se přiblíží 7 %, což je již sedmý rok v řadě výrazně nad 4% cílem Kremlu. Dne 11. září centrální banka ponechala svou klíčovou sazbu na 14 %, čímž udržela náklady na půjčky, které podle ekonomů dusí růst civilního sektoru.lemonde+1

"I podle oficiálních prognóz se neočekává, že by HDP v roce 2026 vzrostl o více než 1 %," řekl deníku Le Monde Pjotr Mironěnko, spoluzakladatel ruského exilového ekonomického serveru The Bell.lemonde